Klima školní třídy
„Zahrnuje ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů na to, co se ve třídě odehrálo, co se právě odehrává nebo co se má v budoucnu odehrát“ (Čáp, Mareš, 2007)
Aktéři klimatu: žáci třídy, skupinky žáků v dané třídě, jednotliví žáci, soubor učitelů vyučujících ve třídě, jednotliví učitelé
aktéři se zároveň svým chováním na tvorbě klimatu spolupodílejí
typické pro danou třídu, v různých třídách jsou rozdílná sociální klimata, různé-jinak vnímají klima žáci a jinak učitelé
Zajímají nás subjektivní jevy klimatu (jak klima vidí sami aktéři)
V centru zájmu je školní třída se všemi aktéry (ne jednotlivec)
dlouhodobý a málo proměnlivý jev
Atmosféra: krátkodobá, situačně podmíněná, během dne může třída prožít několik atmosfér,různá atmosféra o přestávce,při zahájení roku, při zkoušení,..
ovlivněno sociálním klimatem školy a sociálním klimatem učitelského sboru
Význam pro výchovu má kvalita interpersonálních vztahů a sociálních procesů, které fungují ve škole
pozitivní klima ve třídě je důležité pro psychickou pohodu všech aktérů
Příznivé klima školy a třídy je přínosné pro žáky jako model fungující komunity (vytvářejí si prvotní reálné představy a názory v rovině vztahů, osvojují si pravidla a povinnosti.)
Učení žáků je ovlivňováno sociálním klimatem
Ve škole rozdílná sociální klimata v různých třídách
Klima třídy je nejvíce prozkoumáno
Předpokládá se, že kvalita třídního klimatu a klimatu školy je významným faktorem efektivity vyučovacího procesu. (Starý, Pedagogika ve škole)
Kritéria klimatu dle Holečka (in Prunner, 2003)
Spokojenost ve třídě- vztah žáků ke své třídě, míra spokojenosti, pohody ve třídě
Konflikty mezi žáky – tzv. třenice, napětí, spory, rvačky, šikana
Soutěživost ve třídě - konkurenční vztahy, prožívání neúspěchu
Obtížnost učení – jak žáci prožívají nároky školy, jak je učení namáhavé, obtížné, nezajímavé
Soudržnost třídy – přátelské či nepřátelské vztahy, míra pospolitosti dané třídy
Pořádek při výuce – kázeň žáků při vyučování, míra spolupracujícího chování
Diagnostika klimatu je užitečná, pak můžeme do jisté míry ovlivnit vztahy ve třídě, ovlivňování klimatu je dlouhodobý proces (řádově měsíce), musí na tom spolupracovat žáci i učitelé
Vhodná metoda pro zjišťování klimatu třídy je dotazování
Vybrala jsem 2 přístupy
Přístupy k měření klimatu:
Sociometrický přístup
můžeme využít sociometricko-ratingový dotazník SORAD
vytvořil J. Hrabal v r. 1976, nezávisle proměnná soudržnost třídy, sympatie mezi žáky ve třídě, vliv žáků atd., závisle proměnná školní úspěšnost žáků, chování žáků i jednotlivců, školní výkonnost žáků
objektem studia je třída jako sociální skupina
zajímá nás strukturování třídy, vývoj sociálních vztahů, co se děje ve třídě atd.
zjistíme míru vlivu a sympatií, které dotazovaný chová k ostatním žákům ve třídě, poté má zdůvodnit své sympatie
dotazovaný nehodnotí sám sebe, ale své spolužáky
škála od 1 do 5 (jako ve škole tzn. 1 nejvlivnější, nejsympatičtější)
Sociálněpsychologický a environmentalistický přístup
dotazník CEZ (classroom environment scale)
nejrozšířenější, je určen pro vyšší třídy ZŠ (7.-9. ročník), střední školy
2 formy- aktuální (jak to ve skutečnosti je) a preferovaná (jaké by žáci chtěli, aby to bylo), nejdříve by se měla vyplnit preferovaná forma, o pár dní později aktuální
Otázky na ano (3 body), na ne(1 bod)
24 položek, 6 oblastí:
• angažovanost žáka (jeho zaujetí školní prací),
• vztahy mezi žáky ve třídě,
• učitelova pomoc a podpora,
• orientace žáků na úkoly,
• pořádek a organizovanost,
• jasnost pravidel
zjišťuje se individuální skóre sečtením bodů, nebo hodnoty celé třídy aritmetickým průměrem žáků
Využití poznatků o klimatu třídy (je stejné pro školu)
Popis stavu klimatu ve třídě z pohledu žáků –zjistit jak žáci vnímají a prožívají klima třídy, má smysl, když se třída něčím odlišuje př. počet žáků ve třídě, velké absence
Porovnání názorů žáků a učitelů na klima třídy – nejdříve vyplní učitel a pak žáci,pohled bývají rozdílné a pro učitele může být přínosné, když pozná pohled žáků
Porovnání žákovských přání s aktuálním stavem – vyplní se preferovaná a pak aktuální forma, většinou nejsou žáci zcela spokojeni a aktuálním stavem
Zjišťování rozdílů mezi učiteli učící tutéž třídu – vyplatí se to, když se učitel vymyká průměru př. mnoho pedagogických zkušeností, svébytným pojetím výuky,..
Zjišťování rozdílů mezi školami –tradiční x alternativní, městské x venkovské, lišící se velikostí, vybaveností, počtem žáků,..
Zjišťování toho, jak klima působí na osobnost učitelů a žáků, jak ovlivňuje výchovně-vzdělávací výsledky
