Cíle makroekonomie-zaměstnanost,druhy zaměstnanosti, obchodní bilance-vývozy,dovozy,otevřenost ekonomiky,měnové kurzy,vliv měnových kurzů na dovoz a vývoz. Makroekonomie je částí ekonomie,která studuje chování národního hospodářství jako celku. Zabývá se zkoumáním: a)celkové,úrovni produktu (hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt aj.) b)zaměstnaností*a nezaměstnaností c)stabilitou-cenové hladiny(inflace)d)zahraničně-obchodními vztahy státu (obchodní a platební bilance, stabilita měnových kurzů).
Magický čtyřúhelník-při hodnocení národního hospodářství.Magický čtyřúhelník nikdy nelze dosáhnout ideálních parametrů u všech čtyř vrcholů Makroekonomické ukazatelé jsou navzájem v určitém vztahu, který můžeme vyjádřit magickým čtyřúhelníkem.Magické čtyřúhelníky,které jsou využity k analýze, zachycují čtyři nejdůležitější makroekonomické ukazatele: průměrnou roční míru relativní změny reálného HDP v %, průměrnou roční míru inflace v %, podíl salda běžného účtu platební bilance na nominálním HDP v % a míru nezaměstnanosti v %. Obsah plochy jednotlivých čtyřúhelníků ukazuje, jak byla či nebyla úspěšná stabilizační politika
Petty- oceňoval aktivní obchodní bilanci jako přínos pro národní bohatství, ale jeho analytické myšlení a zejména jeho hledání přirozených jevů pod povrchem jevů monetárních jej řadí mezi předchůdci klasiků - přínos v metodologii politické ekonomie - pokládáme jej za předchůdce moderní statistiky - Politická aritmetika - byl jedním z předchůdců pracovní teorie hodnoty, kterou rozpracoval v zárodečné podobě - přirozená cena – základ, ke kterému dlouhodobě tíhne tržní cena - zboží má jakousi vnitřní hodnotu, jejíž velikost je dána délkou pracovního času nutného k jeho výrobě a dopravě na trh - argumentoval ekvivalencí směny: směňují se ekvivalentní kvanta pracovního času vloženého do zboží - vnitřní hodnota se navenek projevuje v penězích - později pracovní teorii opustil, podle něj práce není jediným zdrojem hodnoty, že tyto zdroje jsou přinejmenším dva - úrok – snažil se zjistit, čím je determinována velikost úroku. Domníval se že úrok je odvozen od pozemkové renty, jde o tržní pohled na úrok (velmi vzdálen etickému pohledu scholastiků). Snažil se objasnit tržní tendence k rovnováze, nejde o skutečnou teorií úroku, která by vysvětlila jeho podstatu a velikost. Petty nedospěl ani k poznatku, že úrok je reálnou, nikoli monetární veličinou.
Cash flow -představuje jednak příliv a jednak odliv peněžních prostředků v daném období. Představuje výsledek přílivu a odlivu jako rozdíl k určitému datu. Vzniká transformací ze zisku.Zisk ? Cash Flow. Platí, že příjmy se nerovnají výnosům, náklady se nerovnají výdajům. Metod na sestavení cash flow řada, nejčastěji se však používají bilanční nebo sloupcové metody.
Makroekonomie analyzuje agregátní proměnné. Snaží se příznivě ovlivnit:1. Produkt (HDP, HNP, ČDP aj.) národní důchod, hospodářský růst a hosp. cyklus.2.Cenovou hladinu (inflaci).3.Zaměstnanost (nezaměstnanost). 4.Zahraniční produkt (platební a obchodní bilanci, devizové kurzy).K tomu využívá hospodářsko-politické nástroje:1. Monetární politiku (regulace-množství peněz v oběhu, úrokové sazby, minimální bankovní rezervy). 2.Fiskální-politiku (příjmy a výdaje centrálních a regionálních orgánů). 3.Důchodovou(stabilizační)politiku (regulace mezd a cen některých druhů zboží a služeb, nájemné, doprava; energie aj.).4.Zahraničně hospodářská politika(podpora vývozu a omezování dovozu, regulace devizových kurzů). Úroveň makroekonomických ukazatelů rovněž ovlivňují vnější vlivy:1. Počasí a podnebí. 2.Zahraniční produkt (úroveň HDP u našich nejvýznamnějších obchodních partnerů) 3.Politická a sociální stabilita(války, revoluce, stávky aj.) 4.Demografický(populační) růst.
V antickém Římě se rozvíjí křesťanství,původně náboženství chudých s nihilistickým.vztahem k práci a k hospodářství. Křesť. se rychle šíří a jejich duchovní získávají vliv i ve světských záležitostech. představitel církve, který vyjádřil změny ve vztahu církve k světské moci, byl Aurelius Augustinus (354 - 430). spis „O státě božím" vyzvedává práci jako příkaz boží. Práci fyzickou a duševní považuje za rovnocennou.Zemědělství je podle Augustina nejužitečnějším z hospodářských činností. Přetrvává odmítavé stanovisko k půjčování peněz a úrokům. Ve 4. století je zakázáno přijímání a placeni úroku. v 5. století je rozšířen i na laiky.tento zákaz byl jednou z příčin stagnace hospodářství ve středověku. Obchod a peněžnictví se staly doménou Židů.Od 11.st. se naturální vztahy pozvolna mění na vztahy zbožně-peněžní. Dochází k rozvoji obchodu (včetně mezinárodního), řemesel a ke vzniku měst.Diky tomu se rozvíjí i ekonomické myšlení. Po celý středověk rozhodovali o intelektuálním myšlení teologové. Buchholz (1993) uvádí: „Církevní otcové vykládali přírodní zákony podle náboženské doktríny.Katoličtí scholastikové se navzájem utkávali v určených disputacích o tom co je spravedlnost a co morálka na tržišti". Ekonomické názory scholastiků hluboce ovlivnily ekonomické myšlení a jednání společností ve středověku. Významné jsou názory T.Akvinského(1225-1274).respektovaným dominikánským teologem. Prosadil přijetí Aristotelova díla do učení scholastiků. vlastnictví materiálních statků je přirozené, a proto je soukromé vlastnictví přípustné. názory o spravedlivé ceně, která se podle Akvinského skládá z:1.Výrobních nákladů. 2.Nákladů obchodníků spojených s prodejem a dopravou zboží. 3.Přiměřeného zisku z vynaloženého kapitálu.4.Daní odváděných panovníkovi, poplatků odváděných feudálům a církvi a cla.Akvinský v souladu s názory Aristotela odsuzuje půjčování peněz na úrok.14. st. u představitelů církve projevuje snaha o sladění názorů na peněžnictví a obchod s církevními dogmaty. Aristotelova chrematistika, která byla až dosud zavrhována je církví opatrně rehabilitována.
Quesnay byl povolán na dvůr Ludvíka XV. jako jeho osobní lékař. Věnoval se především péči o zdraví markýzy de Pompadour, která se zajímala o jeho hospodářsko politické nazory a doporucila „Ekonomickou tabulku" králově pozornosti. Ekonomicka tabulka vztah mezi spol. tridami 1.Zemědělstvím (produktivní sektor) hodnota vystupu je vetsi nez vstupu, zvetsovani fyzického objemu2. Zpracovatelským průmyslem (sterilní sektor) opracovanim předmětu ke zmene tvaru nikoli ke zvýšeni objemu produkce, podnikatelska cinnost ne zemedelstvi, vstupy se rovnaji vystupum. 3. Vlastníky pozemků (parazitní sektor) nepodileji se na vytvoreni bohatstvi a berou si část pro sebe. Podle fyziokratů je vhodné, aby půdu vlastnili zemědělci. Tím se osvobodí od placení renty a prostředky využijí pro rozvoj zemědělské výroby. Čistý zisk ze zemědělství by měl být jediným zdrojem daní. Turgota o praktické uplatnění fyziokratických představ v ekonomice skončil v roce 1776 pádem Turgota i fyziokratismu. Bylo však předem zřejmé, že pokus fyziokratů o reformu ekonomiky a daní nemůže být úspěšný, neboť vlastníci půdy měli rozhodující moc ve státě a reforma by je připravila o majetek, příjmy i politické postavení. Shodou okolností ve stejném roce vychází Smithovo „Bohatství národů" a vzniká klasická politická ekonomie.
