- zařazení do literárního kontextu:
Sumerská literatura asi 3 000 ante
LITERÁRNÍ DRUH - epika
LITERÁRNÍ ŽÁNR – hrdinský epos
TÉMATIKA:
- celkové téma – marné hledání odpovědi na otázku o věčném životě
- hlavní téma – smysl a význam přátelství
- vedlejší téma – potopa světa
- motiv – neomezený vládce dosáhne poznání
Vliv na řeckou a hebrejskou kulturu, bájeslovné epizody se zachovaly v evropské kul-tuře, vyprávění o potopě převzala Bible
POSTAVY:
- Gilgameš – polomýtický sumerský vládce, tyran, ze dvou třetin bůh z jedné člověk, moudrý, všeho znalý, tyranský vládce města Uruk
- Enkidus – polozvíře stovřené bohy, s Gilgamešem se stanou dobrými přáteli
- Chumbaba – protivník Gilgameše, je poražen
- Inanna – zamiluje se do Gilgameše, který ji odmítne a ona se mu pomstí přivoláním býka
- Utnapištim - na základě Enkiho rady zažehná mor a poté na jeho radu postaví loď, na které přežije potopu světa.
PROSTŘEDÍ:
- městský stát Uruk
KOMPOZICE:
- chronologická
- epizody se liší stářím a původem
- 330 veršů na 12 tabulkách (zapsáno klínovým písmem)
- prolog + 4 části
JAZYK:
- spisovný
- popisný styl
- vážné výstupy
- básnické výrazy
- vznešená obraznost i hovorovost
- dialogy
DĚJ:
Příběh začíná ve městě Uruku, kde vládne mocný a krutý král Gilgameš, který je ze dvou tře-tin bůh. Protože jsou jeho poddaní zrovna zaměstnáváni kolosálním dílem, staví hradbu okolo města, tak, aby muži byli výkonnější, zakáže jim styk se ženami. Ty si proto stěžují u boha Anu. Ten je vyslyší a stvoří Enkidua, polodivokého tvora, který začíná požírat ovoce Gilga-mešovým poddaným. Ti si na polozvíře stěžují a tak Gilgameš dá Enkiduovi nevěstku doufa-jíc, že ho od jeho činnosti odradí. Po šest dnů a sedm nocí si Enkidu s nevěstkou Šamchatou užívá. Když se pak chce znovu vrátit ke zvěři tak zjistí, že se ho už bojí. Tak jde hledat příte-le. Najde ho v Gilgamešovi. Gilgameš má dva sny, ve kterých se mu zdá, že na něj spadl me-teorit, a že objímá sekeru. Oba dva sny mají představovat Enkidua. Na počest přátelství se spolu vydávají do cedrového lesa, aby zabili krále chudoby a bídy Chumbabu. V cedrovém lese ho zabijí a z nakácených cedrů postaví dveře pro chrám. Na počest vítězství uspořádají hostinu. Na hostině se do Gilgameše zamiluje bohyně Ištar a nabídne mu manželství. On ho nepřijme a vytkne jí všechny předešlé milence. Ona se rozzlobí a za trest na Gilgameše sešle nebeského býka. On ho ale přemůže a vrhne bohyni kýtu z býka do obličeje. Bohové za to potrestají Enkidua, kvůli čemuž umírá. Gilgameš se hodně trápí, ale potom odchází hledat nesmrtelnost. Dozví se, že na ostrově bydlí Uta-napištim. Cesta k němu, ale vede skrz moře, které může přejít pouze se vzácnými soškami. Když je získá tak je ale v hněvu rozbije. Přes moře se musí tedy dostat jinak. Vyrobí si bidla. Po jednom použití je ale musí odhodit do vo-dy, aby si jedovatou vodou nepotřísnil ruce. Bidla mu dojdou a on musí napnout nad sebe oděv místo plachty. Po příjezdu na ostrov mu Uta-napištim poví, že se nesmrtelným stane pouze tehdy, když bude sedm dní a nocí bdít. On však je příliš po cestě vyčerpán, proto téměř okamžitě usne. Aby mu Uta-napištim dokázal, že usnul, nařídil své ženě, aby každý den pekla pecen chleba a položila ho vedle jeho hlavy. Když se po sedmi dnech Gilgameš probudí, uvidí vedle sebe sedm chlebů. Při odjezdu se dozví, že může pořád mládnout, když sní bylinu z mořského dna. Potopí se pro ni, ale pak, když se na druhém břehu chce osvěžit, sežere mu květinu had ze studně. Gilgameš se poté vrací zpět do Uruku poučen, že člověk se může stát nesmrtelným jedině svými činy. Hradbou, kterou nechal postavit před svým odchodem za hledáním věčného mládí. Takže celý příběh končí, stejně jako začal, u městské hradby.
Žádné komentáře:
Okomentovat