Překladatel: Milan Lukeš
drama, próza, komedie
Námět: sázka dvou přátel o tom, jestli dokážou vychovat z obyčejné květinářky dámu
Místo a období děje: Londýn, počátek 20. století
Uvést čím byl G-B inspirován.
Inspiroval se u římského Ovídia – napsal proměny – 250 řeckých a římských proměn
Téma – pigmalion – nenáviděl ženy vytvořil sochu ženy miloval ji, oblíkal ji
Citace:
„Pygmalion byl kyperský král, který se zamiloval do sochy bohyně Afrodíty. Podle pozdější verze pověsti byl sochařem, který vytvořil bohyninu sochu ze slonoviny a zamiloval se do ní. Afrodíta vyslyšela Pygmalionovy prosby a sochu oživila. Tak byla stvořena Galatea, kterou Pygmalion pojal za manželku. Jejich dcerou (podle jiné verze synem) byla Pafos. Její jméno dnes nese město Pafos.“
Shaw byl ve své době známou osobností, intelektuální autoritou. Rozpaky však vyvolala jeho návštěva SSSR (1936) a jeho nekritický obdiv Stalina. K popularitě Pygmalionu nepochybně přispěla jeho muzikálová verze My Fair Lady (1956)
Zasaďte autora do kontextu literárního vývoje
anglický dramatik, prozaik, divadelní kritik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925, narodil se roku 1856 v Dublinu a zemřel 1950 v Anglii. Byl spoluzakladatelem tzv. Fabiánské společnosti, která odsuzovala zejména Marxovy myšlenky. Pokoušel se psát romány, ale neúspěšně. Našel se až v dramatické tvorbě a stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a také druhým nejvýznamnějším anglickým dramatikem po Williamu Shakespearovi. Po smrti své ženy ztratil chuť k životu.
Kontext autorovy tvorby:
• Ironizující postoj k předsudkům
• Tvůrce tzv. diskusní komedie
• Hry s detailními scénickými poznámkami a podrobným úvodem
Londýn ve čtvrt na dvanáct večer. Letní liják. Ze všech stran zuřivý pískot píšťalek přivolávajících taxi. Chodci úprkem hledají úkryt pod portikem svatohavelského kostela (ne Wrenovy katedrály, ale kostela Iniga Jonese na zelinářském trhu Covent Garden), kde už je několik lidí, mezi nimi dáma s dcerou, obě ve večerních šatech. Všichni zachmuřeně vyhlížejí do deště kromě jediného muže, který je k nim otočen zády, zcela zaujatý
zápisníkem, do něhož si píše.
Další díla: Svatá Jana (o Johance z Arku), Caesar a Kleopatra, Pekelník
Kontext světové literatury:
• Světová literatura 1. poloviny 20. století
• Realismus
• Orientace na široký okruh čtenářů
• Objektivní obraz skutečnosti
Další autoři: Romain Rolland- Petr a Lucie, Antoine de Saint-Exupéry-Malý princ, Henri Barbusse-Oheň (Francie)Forsythů (Anglie), Thomas Mann- Buddenbrookové, Josef a jeho bratři, Henrich Mann- Profesor Neřád, Erich Maria Remarque- Na západní frontě klid
Charakterizujte jazykové prostředky ukázky
Ducha plné dialogy, vtip, hlavně ironie, v kontrastu se zde objevuje mluva londýnské spodiny (Má von zapotřebí se vo mě votírat? Navalte šest pencí a sežerte si celej košík. Hudební inštrument, šéfe. Pár vobrázků, ňáký cingrlátka a klec na ptáka. To je vono, šéfe. Něco jako votecký srce.) a dokonalost a spisovný projev panstva (Dobrý večer, Vaše Excelence. To je od Vás velmi laskavé, slečno Doolittlová.)
Obsah
V prvním dějství se nacházíme na ulici, kde lidé čekají na taxi, protože prší. Poblíž hloučku lidí sedí květinářka, která nabízí své zboží. Chce po starší dámě a její dceři, ať si koupí květiny. Dcera je proti, ale její matka si květinu koupí, jen aby měla od květinářky pokoj. Do celé této záležitosti se neustále plete čumil. Květinářka se snaží přesvědčit i poblíž stojícího pana Pickeringa, aby si něco koupil. Z povzdálí sleduje celou situaci muž se zápisníkem-profesor Higgins. Po chvíli si ho všimnou. Všichni jsou pobouřeni a přidávají se na stranu květinářky, ta je velice dotčena tím, že si někdo zapisuje její slova a bojí se, jestli neřekla něco špatného. Nějakou dobu se přou a květinářka odjíždí taxíkem domů.
Profesor Higgins si pozve domů pana Pickeringa a ukazuje mu vše ohledně svého povolání. Pickeringa zajímá jak Higgins dokáže rozpoznat odkud člověk pochází s přesností 6 mil. Higgins mu svou práci objasňuje a Pickering jeho fonetické schopnosti obdivuje. Najednou se v domě objeví nečekaný host. Do pokoje vstoupí Líza Doolittlová- květinářka z předešlého dne. Nabízí Higginsovi směšnou částku za to, aby jí naučil mluvit a chovat se jako dáma. Higginse ale peníze nezajímají, bere tento úkol spíše jako výzvu a sází se, jestli do pár měsíců dokáže i s Pickeringovou pomocí Lízu převychovat.
Nějakou dobu se Líza učí základním hygienickým návykům a podobným věcem, které jsou pro vyšší společnost samozřejmostí. Zažívá plno překvapení. Například zjistí, že se může koupat i v teplé vodě, že se chodí spát v jiném oblečení, než ve kterém prožila celý den, atd.
Do domu profesora Higginse přijde pan Doolittle- Lízin otec. Požaduje po profesorovi za Lízu peníze. Dostane je a je mu doporučeno, ať si jde dál po svých.
Asi po dvou měsících jde Higgins Lízu ukázat své matce, která má zrovna přijímací den. Té se Líza líbí. V domě paní Higginsové se všichni setkávají s paní Eynsford-Hillovou, její dcerou a synem Fredym (lidé z prvního večera, kteří čekali na taxík). Fredymu se Líza strašně zalíbí a nemůže na ni přestat myslet.
Na londýnském vyslanectví se pořádá recepce. Neuběhlo ještě ani 6 měsíců a Pickering s Higginsem Lízu do společnosti. Ten večer chtějí, aby Líza zahrála Pickeringovu adoptovanou dceru, ale celou společnost nějakým způsobem přesvědčí, že je maďarská princezna. Po recepci jdou všichni tři domů. Higgins je nadmíru spokojen, protože splnil svou sázku. Zato Líza má strach co z ní teď bude. Je bez prostředků a aby se vrátila zpět na ulici je nemyslitelné. Mezi těmi dvěma dojde k hádce. Líza odejde k paní Higginsové. Ráno si jde Higgins k matce postěžovat, že Líza utekla a že bez ní nemůže být, protože mu vše připomíná a stará se o něj. Paní Higginsová prozradí, že Líza je u ní. Na scéně se opět objevuje Doolittle. Tentokrát oblečený jako pán. Návštěva se dozvídá, že Doolittle zdědil hodně peněz, a to kvůli Higginsovi, který ale tohle nezpůsobil chtěně. Doolittle zve všechny na svou svatbu. Do pokoje vchází Líza jakoby hádka s Higginsem ani neproběhla. Už se na něj nezlobí, ale nechce u něj dále žít. Říká, že nejvíce ji stejně naučil Pickering tím, že se k ní choval jako k dáme a ne jako ke květinářce. Pickeringa tohle potěší, protože taky cítil vinu na tom, že Líza odešla. Higgins se Líze neomluví, ale říká ji, že se nechová nevhodně jen k ní, ale ke všem. I vévodkyni, že bere jako květinářku. Líza se ale k němu domů nevrátí. Všichni tři zůstanou přáteli a Líza si vezme Fredyho, syna paní Eynsford-Hillové.
Charakterizujte hlavní postavu
Líza Doolittlová- obyčejná květinářka, která prodávala prvně na ulici, ale chtěla mít vlastní obchod a stát se prodavačkou v květinářství, slušná holka (jak sama často prohlašuje), umí se chovat lépe, než leckterá dívka z vyšší společnosti
Higgins- neváží si lidí, ke všem se chová většinou hrubě, ale umí nasadit společenskou masku, Lízu si nakonec oblíbí a stává se na ní závislý
Pickering- slušný pán, který má vychování a ví jak se k lidem chovat, je to pravý gentleman a dobrý přítel Higginse
Fredy- chudý mladík, který se zamiluje do lízy a nakonec si jí vezme. Zůstává však společenským outsiderem,kterého ho dívka svou citlivostí a přirozenou inteligenci několika násobně převyšuje.
otec Doolittle- popelář a otec lízy
Myšlenka:
Snažil se ukázat, že záleží, z jaké vrstvy pochází člověk.
PŘEKLADATEL
Milan Lukeš (14. prosince 1933 Praha – 22. září 2007 Praha) byl český historik, překladatel a politik.
Překládal zejména anglickou a americkou dramatickou tvorbu. Byl autorem řady esejů a knih o Williamu Shakespearovi, alžbětinském divadle či o teorii dramatu.
1959 – Ch. Dickens – G. Almar: Oliver Twist
1974 – W. Shakespeare: Hamlet
Žádné komentáře:
Okomentovat