„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“
„Čtyři nohy dobré, dvě špatné“
„Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval“
Evropská literatura 2. poloviny 20. století
Technická část
Literární druh: epika; forma: próza
Literární žánr: antiutopický román (=antiutopie)
- kniha Farma zvířat má rysy alegorie (ta má znaky bajky = např. v tom, že zvířata jednají jako lidé, a pohádky = např. v tom, že mluví zvířata) = za obraz schovává jiný obraz – ale skrytý obraz má být nápadný a pochopitelný, tj, zde zvířata jednají jako lidé
Horizontální rovina
Postavy:
- Napoleon – prase, nejchytřejší, ale nejmazanější, podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchář
- Kuliš – chytré prase, čestný, má dobré nápady, ale Napoleon, poté, co přesvědčí zvířata o své „pravdě“ jej nechá vyhnat ze statku
- Pan Jones – původní majitel farmy, alkoholik
- Boxer – kůň, největší dříč, idealista, čestný, pracovitý
- Lupina – skromná, uvážlivá, mateřská, dobrosrdečná
- Pištík – prase, pravá ruka Napoleona, lhář, prospěchář
- Major – inteligentní bílý kanec, který v první kapitole sděluje poselství revoluce: „Člověk je náš opravdový nepřítel. Odstraňme Člověka a hlavní příčina hladu a přepracování zmizí.“ Tři dny po tomto „proroctví“ umírá
- Molina – klisna, zahleděná do sebe, ale neškodná, obyčejná, i trochu hloupá – zvířata se učí číst, ona se naučí číst jen své jméno, jedná instinktivně, je upřímná – nejedná jinak, než cítí, např. se ráda se parádí mašlemi a nestydí se za to, a protože jedná bez dlouhého uvažování, přirozeně, tak vlastně dopadne nejlíp – přejde na „druhý břeh“ – tedy do světa lidí, kde se nedočká ničeho krásného, ale také ničeho zlého, neočekávaného
- Osel Benjamin – jméno je trochu paradoxní – benjamín znamená mladý, ale osel je v textu nejstarší a nejmrzutější zvíře na statku (poznámka - Umručený osel, Ijáček, se objevuje i v Medvídkovi Pú), mluví minimálně, i o něm se mluví minimálně, jen pozoruje a je zřejmé, že jako jediný situaci vnímá reálně, tedy nenadšeně, až cynicky: „Říkal například, že Bůh mu dal ocas, aby jím odháněl mouchy, ale raději by se obešel bez ocasu – a bez much. Na rozdíl od ostatních se nikdy nesmál. Když byl tázán proč, říkal, že tu nevidí nic k smíchu.“ – vyjadřuje se pouze v tom smyslu, že si pamatuje vše ze svého dlouhého života a ví, že nikdy nebude nebylo a nebude nic lepší a nic horší, zkrátka starého osla revoluce nezměnila
Členění textu
- text je členěn na nepojmenované kapitoly
- ty jsou označeny římskými číslicemi
- jejich délka je přibližně stejná
Vertikální rovina: textová výstavba
Jazyk
- text je psán v er-formě, a tak působí, že autor nevyjadřuje svůj vlastní názor – jako by si zachovával odstup nad sděleným, nepřipojuje žádný svůj komentář, a to ani v poznámkách – vše lze jen vytušit z příběhu
- věty jsou zaznamenány stručně, žádná složitá, rozvláčná souvětí – to má svou logiku – hrůza nastolení nadvlády a diktatury člověka hluboce zasáhne, obyčejný a poctivý člověk nemá čas na plamenné řeči, jen poslouchá a stále pracuje, a navíc o hrůze násilí se těžko mluví – a to G. Orwell dokazuje
- jazyk spisovný, až průzračný
- řada rétorických projevů – tedy proslovů ke zvířatům
- ukazuje, jak se pomocí hesel vytváří lži, které ovlivní dějiny
- u pojmů, které jsou hybatelem dějin používá záměrně velká písmena: Člověk, Revoluce
- jednotlivé bitvy revoluce jsou pojmenovány – nijak zvláštně – jen podle toho, kde se odehrály, např. Bitva u kravína (všechny bitvy, ke kterým na statku došlo, jsou symbolem pro revoluce obecně); tato jednoduchost v pojmenování má svůj důvod – tak jak naivní byla vize změny, kvůli které k revoluci došlo, tak naivní je název
- autor popisuje zvířata spíše pomocí vnitřní charakteristiky – tedy jak jsou inteligentní, vnější charakteristika je naznačena spíše jen v úvodu
Myšlenková část
- Téma: varování před totalitními režimy (tedy neomezenou vládou pouze jedné strany)
- Motivem: je vzpoura zvířat – zpočátku je šlechetná myšlenka revoluce, a posléze i „komunistické“ ve smyslu sociálního vedení prasaty na farmě = zvířata jako soudruzi, farma, hymna Zvířata Anglie, větrný mlýn, sedm přikázání, vlajka, jednotlivé bitvy; dá se říct, že leitmotivem (=hlavním motivem) je degenerace humanismu, násilné nastolení nadvlády
- tzv. červená nit textu: Kuliš = vše se na něj posléze svádí, je příčinou nedostatku, strádání, smrti některých zvířat
- narážka na Lenina (elektrifikace), Trockého (trockismus = původní představa komunismu, kritizuje ostrý stalinovský systém, proto byl Trockij na příkaz Stalina zavražděn)
- Místo děje není přesně určeno, ale odehrává se v Londýně na fiktivní venkovské farmě (ve 30.–40. letech) s názvem Panská farma, později přejmenována na Farma zvířat – ta sousedí s farmami lidí, ale nesmí s nimi udržovat kontakt
- Obraz despotismu, násilí, absolutizace moci a odhalení příčin, které vedou k totalitě; varování – prognóza komunismu (prorocká vize budoucnosti)
Stručný obsah:
o příběh se odehrává na farmě zvaná „Panská farma“ (tady příběh začíná a také se tu celý odehrává), jejímž majitelem byl pan Jones, který se poměrně dobře staral o svá zvířata (v úvodu jsou všechna představena), která musela tvrdě pracovat, zatímco on si popíjel. Jednoho dne přišel starý pan Major (prase) a vysvětlil ostatním zvířatům svůj sen, který se mu zdál, a to, že jsou otrokem člověka a že by mělo v budoucnu dojít k revoluci. Začal zvířata oslovovat soudruzi. Po Majorově smrti došlo k revoluci, zvířata vyhnala pana Jonese, jeho ženu a čeledíny z farmy a začala vládnout farmě, kterou přejmenovala na „Farmu zvířat“, hlavními vedoucími farmy se stala prasata Napoleon a Kuliš. Zvířata si odsouhlasila, že i krasy jsou soudruhy.Začaly nastávat změny, zvířata se stala gramotnějšími, učila se čtení a psaní, ale každé to zvládlo jen podle svých možností – nikdo se jich nezeptal, jestli umí správně číst, a protože neuměla, nedokázala si přikázání správně přečíst, zafixovala si jejich význam až později, ale když došlo k jejich změnám, nemohla oponovat, protože věděla, že si je možná správně nepřečetla – toho Napoleon využívá (stejně jako psy, které od štěněte tajně vychovával na půdě a za kterých vychoval krvelačné obránce). Bylo vyvěšeno 7 přikázání, podle kterých se měla zvířata řídit, a to z toho důvodu, že si všechna zvířata byla rovna, např.: „Zvířata nemají přijít do styku s lidmi, obchodovat s nimi a spát v domě. Vše fungovalo jen do té doby dokud se Napoleon s Kulišem nepohádali jelikož každý z nich měl jiný názor. Nakonec Napoleon Kuliše vyhnal a ostatním zvířatům tvrdil, že byl špatný. Napoleon přebral Kulišův plán o stavbě větrného mlýna, ale zvířatům se vedlo čím dál hůř, byly jim ubírány příděly jídla, více pracovala a za vše byl obviněn vůdcem Kuliš, a proto kdo se přiznal, že byl s Kulišem ve spojení byl zabit. Zvířatům to přišlo divné, jelikož měla za to, že v sedmi přikázáních bylo napsáno, že „zvíře nezabije jiné zvíře“, když se šla podívat, dočetla se že tam, že bylo ještě připsáno „bez důvodu“, to tam dopsal Pištík, ale to už nikdo nevěděl. …
Vše se stále proměňuje !!! Zvířata vlastně přeměnila přirozený řád, který sice nebyl příznivý, ale byl přirozený, na nový – tzv. animalismus – shrnutý do sedmi přikázání. Mění se také hymna, přikázání – např. z původního VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA vzniká doplněním pod vlivem diktátorů (Napoleona a Pištíka) nové: VŠECHNY ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA, ALE NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ. Z původního hesla ČTYŘI NOHY DOBRÉ, DVĚ ŠPATNÉ vzniká obměněné: ČTYŘI NOHY DOBRÉ, DVĚ LEPŠÍ, a to tehdy, když se Pištík naučil chodit po dvou. Mění se i vedení (první je Kuliš, potom Napoleon), větrný mlýn – zvířata jej přestavují, aby zdivo bylo dvakrát tak silné – dle příkazu Napoleona. V závěru veškeré metody znovu přechází k původním systémům (znovu například začnou spolupracovat s lidskými farmami), ale už ve zdegenerovaném totalitním systému a pod totalitní kontrolou, v závěru se objevuje nové oslovení: „Pánové“ – z komunistického najednou „kapitalistické“ označení – to, že se znovu objevuje oslovení pane, je dokladem toho, že tato kniha je i proroctvím, k jaké změně dojde – v autorově době se komunisti už běžně oslovovali soudruhu, která nahrazovalo přirozené a zažité pane.
A vše je zničeno!!! – sen, víra, důvěra, statek, větrný mlýn, životy – některá zvířata zavražděna (ovce, slepice, ale také věrný a pracovitý kůň Boxer, který byl klamně poslán do nemocnice, ale ve skutečnosti jej poslal Napoleon na jatka –, jiná umírají vysílením a věkem
Celý text je nutno chápat jako varovnou prognózu před násilím! Farma zvířat je zrcadlem společnosti vedené totalitním a diktátorským režimem a také analýzou metod takového režimu.
Celý text a hlavně myšlenka je vystavěn na paradoxu – zvířata si něco odsouhlasí, aniž by tomu plně rozuměla, žijí podle pravidel, ta se pak změní ke svému opaku, ale zvířata žijí stále podle pravidel, avšak tentokrát nově vytvořených – tedy opačných. Další paradox: Člověk se o zvířata stará, ale je označen za největšího nepřítele: Člověk je náš opravdový nepřítel. Odstraňme Člověka a hlavní příčina hladu a přepracování zmizí. Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval.“
George Orwell
- vlastním jménem Eric Arthur Blair, pseudonym Orwell (který si zvolil podle anglické řeky) používal od doby, kdy začal psát do novin
- byl anglický prozaik, esejista a novinář
- Proslavil se především antiutopickými romány (popisoval v nich mechanismus totalitních systémů a předjímal jejich další vývoj)
- Překlady jeho děl byly před listopadovou revolucí v roce 1989 zakázány!
- Narodil se v indii
- Byl poslán na studia do Anglie
- Žil v Evropě mezi sociální spodinou
- Od roku 1930 začal publikovat v novinách
- Účastnil se Španělské občanské války (1937), setkal se s metodami KGB, a stal se proto kritikem stalinismu, ač byl původně levicového smýšlení
- Považován za mistra esejů
- Viz níže poznámky k jazyku newspeak, tj. poznámky k románu 1984
- Zemřel v roce 1950 na tuberkulózu
- Jeho dalším známým dílem je román 1984
o 1984
hl. postavou je Winston Smith, muž, který ve společnosti založené na nepřetržitém sledování obyvatel a teroru najde odvahu samostatně myslet
Orwell vědecky popsal principy fungování totalitní vlády. Za tím účelem vytvořil i tzv. newspeak = smyšlený jazyk sloužící ke kontrole myšlení lidí – pomocí newspeaku je podle G. Orwella možné vytvořit politický jazyk vhodný k ovládání mas – newspeak má jednoduchou slovní zásobu – lidé tak nemohou detailně přemýšlet o řečeném a vyjádřit svůj názor formulovat jinak, než bylo řečeno
Literárněhistorický kontext
- Farma zvířat byla vydána v roce 1945 a zpracována také jako animovaný film, komiks, hraný film
- Autor zachycuje myšlenky realistickým způsobem (realismus je založen na kritickém poznávání skutečnosti – popisuje realitu života společnosti. Umělecký směr 19. století, který přetrvává do současnosti)
- Je zařezován mezi autory evropské literatury v letech 1945–1989, ale své dva nejznámější romány vydává v těsně poválečném období:
o ve většině zemí střední a jihovýchodní Evropy se dostaly k moci komunistické režimy
o Evropa byla rozdělena do dvou mocenských bloků – stvrzeno vznikem dvou vojenských spolků stojících proti sobě – NATO a VARŠAVSKÉ SMLOUVY (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, ČSSR, Polsko, NDR, Albánie, Rumunsko). Napětí mezi oběma stranami se označovalo jako tzv. studená válka (není válkou skutečnou, ale ideologickou) – neustálý boj dvou supervelmocí USA a SSSR. Symbolem rozdělené Evropy a studené války se na 40 let stala berlínská zeď.
o Ve druhé polovině 80. let se snažil vyřešit Michail Sergejevič Gorbačov reformou ekonomického systému, tzv. perestrojkou
o svržení komunistických vlád – se podařilo díky uvolnění, které přinesla perestrojka – postupné obnovení demokracie
- v literatuře a umění se objevují nové směry:
existencialismus – vzniká v Německu, vnímají svět subjektivně ve světě, kterému nerozumí. Představitelé: Albert Camus, Jean – Paul Sartre
absurdní drama – vyjádření pocitů úzkosti vvycházejících z prožitku absurdity lidské existence. Zpravidla chybí děj, zápletka.
nový román – antiromán, představitelé kritizovali tradiční román, jeho výrazové prostředky.
rozhněvaní mladí muži – volné seskupení generačně zpřízněných autorů, kritizovali soudobý konzumní život anglické společnosti.
neorealismus – rozvíjel se po pádu fašismu(1945), kritický postoj k měšťanské střední vrstvě. Autoři se pokoušeli zachytit závažné sociální problémy vesnických i městských lidových vrstev .
skupina 47 – cílem bylo vyvést německoéu literaturu z mezinárodní izolace.
sci-fi, fantasy – ta už má ale své předchůdce, vše viz níže.
Vědeckofantastická literatura, tedy sci-fi literatura (z angl. science fiction = vědecká fikce)
- čerpá z poznatků moderní vědy a techniky (přítomností prvků techniky se odlišuje od fantasy literatury, ale jinak je jejich téma společné: možný obraz společnosti – ale fantasy ji ukazuje v pradávné nebo pohádkové minulosti, kdežto sci-fi v budoucnosti), předjímá jejich možné důsledky pro člověka = tedy ukazuje možnou podobu společnosti
Často je děj umístěn do budoucnosti nebo mimo sféru současného světa – na cizí planety, do hlubiny země nebo na dno moře
- Autoři se pokoušejí odhadovat, jaký bude dopad vynálezů na osobní život člověka, zda ho neohrozí, či jestli se lidstvo samo nezničí
- Předchůdci: Thomas More, Jules Verne [žil vern] – dílo: např. Dvacet tisíc mil pod mořem, Cesta kolem světa za osmdesát dní –, Edgar Allan Poe – detektivní povídky – na něj u nás navazoval ve svých romanetech Jakub Arbes – ten generačně patřil k májovcům (J. Neruda, V. Hálek, K. Světlá – ale pozor tito autoři nejsou předtaviteli sc-fi!!!), romaneto = kratší prozaický útvar, tajemná záhada je vysvětlena vědecky
- sci-fi literatura má kořeny už v renesančních utopiích, cestopisech – tehdy ještě pojmy pravda a fantazie často splývaly; pojem fakt se objevuje totiž až v 18. století, si klasicismus žádá přesné rozlišení pravdy a fikce); smysl takových textů v tehdejší době. Orientovat člověka v neznámém světě, prostředí a poznání tohoto prostředí, vize o tom, co by mohlo nastat
Fantasy literatura – zobrazuje společnost v mytickém (pohádkovém) světě
John Ronald Reuel Tolkien
– autor fantasy příběhů
– anglický prozaik a významný filolog
– vytvořil imaginární svět Středozemě s jeho fiktivními jazyky
– jeho díla: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Pán prstenů
Pojmy
utopie
- idealizovaná představa lidské společnosti, obce nebo státu
- v širším významu označuje něco sice žádoucího (chtěného), ale neskutečného, nemožného.
antiutopie
- žánr fantasy literatury
- pesimistický obraz společnosti v budoucnosti, který často varuje před hrozbou totalitních režimů (představitelem je právě např. G. Orwell)
Žádné komentáře:
Okomentovat