- umělecký směr i životní pocit člověka, který se cítí zklamaný životem, nemůže uskutečňovat své sny – vše ovlivňují peníze
- vliv Napoleonských válek a utužování politického režimu
- někdy je sem zahrnován i preromantismus – podobné znaky, obliba historie a lidové slovesnosti či tajůplný děj
- román – velký epický útvar rozvíjející se od středověku; romantický = zvláštní, záhadný
- umělci odmítají klasicismus – odmítání normy a pravidla, snaha tvořit svobodně – zobrazovat své pocity
- znaky romantismu:
- subjektivismus – výpověď (zaujetí) autora
- převažují city a fantazie nad rozumem
- rozpor mezi snem a skutečností; individualismus – hlavní hrdina se cítí osamělý, nešťastný
- autor = velmi často hlavní hrdina (osoby nepřízpusobeny společnosti)
- zobrazování lásky
- útěk z reality (návrat do historie, do přírody, exotika)
- prolínání žánrů – největší rozvoj poezie; oblíbeny lyrickoepické žánry – balada, romance, román ve verších, veršovaná povídka; v próze hlavně román (historický), nejméně se rozvíjí drama
- malířství: Eugene Declacroix (ežen deklarua) – Francouz, Goya – Španěl, Kosárek
- hudba: Weber, Schubert, Schuman, Chopin, Rossini, Beethoven
Český romantismus
- česká literatura ve 30. – 50. letech 19. století
- v této době ještě doznívají tradice NO – literatura – výchovná funkce – láska k vlasti a touha po svobodě českého národa
- 1848 – 1849 – průběh revoluce (neúspěšná)
- začíná se objevovat romantismus z evropské literatury – boje mezi autory o romantické pojetí literatury (od 30. let) – Mácha / Tyl
- Mácha ovlivněn anglickým romantismem – zdůraznění subjektivního pojetí literatury – svobodné vyjádření vlastních pocitů, názorů a myšlenek – krása jazyka – psaní umělecky náročné literatury
- ve své době nebyl Mácha oceněn
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)
- romantický básník a prozaik pobuřující svými názory, odmítal výchovné pojetí literatury
- narodil se na Malé Straně – rodina vlastnila krupařský krám – bankrot – chudé dětství – matka přivedla Máchu k lásce k hudbě a literatuře
- vystudoval filozofii a práva
- četl německé i anglické romantiky, ale i staré české kroniky
- sympatizoval s polským povstáním – obhajoba Mickiewiczových děl
- láska k divadlu – herec v ochotnickém divadle (Tyl), kde potkal Lori (Eleonora Šomková), se kterou měl syna
- s Lori odešel do Litoměřic, kde působil jako advokátní úředník
- před svatbou zemřel na infekci – hrob na Vyšehradě
- miloval zříceniny apod. – podnikal dlouhé cesty pěšky
- dílo: V svět jsem vstoupil
- lyrické básně – rozpor mezi snem a realitou – zklamání, pesimismus, pomíjivost života – jediná jistota = země
Hoj, byla noc!
- lyrické básně – inspirace v Blanických rytířích – pocit osamělosti
Máj
- lyrickoepická skladba
- základem je jednoduchý děj odehrávající se u Doks, který je pouze mlhavě nastíněn – Vilém se omylem dopustí otcovraždy – jeho milá (Jarmila) spáchá sebevraždu – Vilém vězněn a popraven
- v díle se prolínají 3 tragédie – 1. Vilém a Jarmila, 2. tragédie autora, 3. tragédie obecně lidská (člověk trpí za něco, co nespáchal)
- kompozice díla – 4 zpěvy a 2 intermezza (mezihry)
- 1. zpěv – protiklad krásy večerní přírody a osudu Jarmily
- 2. zpěv – protiklad krásy života a osudu člověka odsouzeného k smrti
- 1. mezihra – autor zobrazuje jak se příroda chystá na Vilémovu popravu
- 3. zpěv – protiklad krásy ranní přírody a popravy Viléma
- 2. mezihra – nářek Vilémových přátel
- 4. zpěv – týká se Máchy – přemýšlení o postavách i o sobě – pesimistické názory
- jazykové prostředky – v kráse a lyričnosti jazyka spočívá hlavní význam Máje – počátek české moderní poezie
- nejdůležitější je krása přírody – personifikace (o lásce šeptal tichý mech), básnický přívlastek (Hrdliččin zval ku lásce hlas), snaha vyvolat barevné vidění (v jezeru zeleném), kontrasty, oxymorón…
- rytmus Máje – jamb, zvukomalba
- ilustrátoři – Mikoláš Aleš, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Aleš Zrzavý
Cikáni
- román – nejepičtější – složité lidské vztahy – život vzdělanců – romantické i tragické zápletky
- realistická kresba postav – zdůrazňování jejich svobody a lásky
Obrazy z mého života
- povídky – lyričnost – autobiografické prvky (zápisky)
Pouť krkonošská
- básnická próza – obraz přírody
- sen hlavního hrdiny – pouť poutníka na Sněžku – fantazie
Marinka
- lyrizovaná povídky – obraz pražské chudiny Na Františku
- Marinka = ideál krásy / drastická skutečnost – prostředí chudoby
Křivoklát
- román – 1. část 4-dílného cyklu Kat
- téma – vnitřní tragédie osamoceného člověka (bratři – Václav IV. a Kat)
- přínos Máchy – nejdříve byl oceněn v zahraničí (Německo) – čeští umělci Máj odmítli, přijali ho až Májovci (Neruda, Hálek, Světlá) – almanach Máj (1858); dnes patří Mácha k největším básníkům – oceněn F. X. Šaldou (Mácha – snivec a buřič – esej o Máchovi)
Karel Sabina
- přítel Máchy, básník – psaní libret (Prodaná nevěsta)
- dílo: Oživené hroby
- próza
Josef Václav Frič
- básník, povídkář, dramatik i překladatel
- redaktor radikálně demokratického almanachu Lada Nióla
- dílo: Paměti
- svědectví o mládí, popis událostí roků 1848 a 1849
Písně z bašty a jiné básně
Václav Bolemír Nebeský
- dílo: Protichůdci
Německý romantismus
- „jenská škola“ – označení německých romantiků
- rozmanitý – ovlivněn náboženstvím
Novalis (1772 – 1801)
- vlastním jménem Friedrich von Hardenberg
- dílo: Hymny noci
- básnická sbírka – 6 hymnů psaných veršem i prózou
- motivy zklamané lásky, myšlenky o smrti
- použití symbolů
Heinrich von Ofterdingen
- nedokončený román
Jakob a Wilhelm Grimmové
- vztah k lidové tvorbě i germánské mytologii – vydali německé lidové pohádky
Heinrich Heine (1797 – 1856)
- dílo: Kniha písní
- lyrická sbírka o 5 částech – Jaký má život i svět smysl? – autor nedostává odpověď
Anglický romantismus
George Gordon Byron (1788 – 1824)
- básník; byl šlechticem – rozchod s touto společností i se svojí ženou
- většinu života strávil v Itálii
- hlásal: „Právo národů za svobodu a samostatnost.“
- zemřel na mor (nákaza v Řecku – boj s Turky)
- dílo: Childe Haroldova pouť
- lyricko-epický epos – autobiografie
- putování zeměmi – Belgie, Švýcarsko, Albánie, Turecko… - bolest z nesvobody národů – líčení krásy přírody – pouť končí v Itálii na pustém pobřeží – osamocenost
- z díla vychází postoj – byronismus – revolta autora proti světu, zažívání světabolu (spleen)
Manfred
Kain
- veršovaná dramata – revolta vůči bohům = titanismus
Percy Bysshe Shelley (1792 – 1822)
- básník, psal veršovaná dramata a kritizoval společenskou nespravedlnost, pokrytectví, náboženskou tyranii
- dílo: Odpoutaný Prométheus
- inspirace antikou, titanismus
Walter Scott (1771 – 1832)
- Skot – šlechtický původ
- nejprve básník – veršované rytířské povídky (Jezerní panna), později prozaik – zakladatel historické povídky a románu
- popisoval dobu a její zvyky (čestnost, vlastenectví…); ovlivnil Čelakovského i Máchu
- dílo: Waverly
- námět ve skotském povstání )1775) – nejdříve vyšlo dílo anonymně, později se autor přiznal
Ivanhoe
- děj z anglické historie z konce 12. století – napětí, milostná tematika, prostředí rytířských soubojů, atmosféra hrdinství, cti, nadšení, vlastenectví
Kenilworth
- historický román z doby vlády Alžběty
Francouzský romantismus
a) „zpátečnický“ romantismus
Francois René de Chateaubriand (1768 – 1848)
- dílo: Atala
- poema (básnická povídka) z indiánského prostředí – nešťastná láska – Atala předurčena bohu
- do češtiny přeložil Josef Jungmann
b) „revoluční“ romantismus (romány z tehdejší doby – kritický postoj)
Victor Hugo (1802 – 1885)
- básník, prozaik i dramatik
- otec byl napoleonský generál, matka roajalistka (větší vliv)
- postupně se stal zastáncem svobody
- účastnil se i politického života – zklamání, odchod – poté se věnoval pouze literatuře
- dílo: Cronwell
- drama s předmluvou – program francouzského romantismu (vzor = Shakespeare)
Legenda věků
- poezie – rozsáhlý básnický cyklus
- zobrazení vývoje lidstva směřujícího k humanitě a lepší budoucnosti
- autor se věnuje mýtům, filozofii, vědě, náboženství
- ovlivnila Vrchlického a Machara
Východní zpěvy
- poezie – boj Řeků za samostatnost
Zpěvy soumraku
- poezie – vyjádření soucitu k chudým a utlačovaným, inspirováno červencovou revolucí
Chrám matka boží v Paříži
- součást volné prozaické trilogie (romány Dělníci moře a Ubožáci)
- dějem Paříž v 15. století – vláda Ludvíka XI. – obraz královského dvora, církevních hodnostářů i spodiny lidstva
- kontrast krásy a ošklivosti (Esmeralda / hrbáč – zvoník – Quasimodo), zla a ušlechtilosti (pokrytecký kněz Froll / Quasimodo) – dramatický dějový spád
Ubožáci
- 2-dílný román ze současnosti
- hlavní hrdina, který byl odsouzen na galeje po krádeži chleba – na útěku se setkává s knězem – změna života hlavního hrdiny
- kritika norem a zákonů ve Francii
Dělníci moře
- román ve verších, který vypráví osudy rybáře – bojování proti živlům atd.
Devadesát tři
- návrat do historie (1793) – popisování revolučního roku a jak ho prožívají lidé na francouzském venkově
Stendhal (1783 – 1842)
- vlastním jménem Henri Beyle (bel)
- autor psychologických románů, psal i vzpomínkovou prózu
- píše na rozhraní romantismu a realismu
- působil ve službách Napoleona – později žil v Itálii
- dílo: Červený a černý
- hlavní postava Julien Soret, který žije na venkově a je velmi pohledný, touží po bohatství a kariéře – používá proto intriky, pokrytectví, využívá i své krásy
- vše se mu nakonec vymstí – přijde do konfliktu s jedním šlechticem – obviněn – odmítnul milost, v poslední řeči pohrdnul lidmi – popraven
- román je výbornou psychologickou studií – kritika měšťanské společnosti
- román má již realistické rysy
Kartouza parmská
- román odehrávající se v Itálii
- hlavní hrdina – mladý šlechtic – obdivuje Napoleona – po Napoleonově porážce ztrácí smysl života – dostává se do vězení – nakonec vstoupí do kláštera
O lásce
Dějiny malířství
- studie
Alexander Dumas starší (1802 – 1870)
- prozaik, dramatik
- psal dobrodružné romány na pokračování (80)
- dílo: Tři mušketýři
- román odehrávající se v 17. století ve Francii
- oddanost, věrnost, láska, čest
- pokračování: Tři mušketýři po 20 letech, Tři mušketýři ještě po 10 letech
Hrabě Monte Christo
Černý tulipán
Alfred de Musset (1810 – 1857)
- nejsubjektivnější francouzský romantik – skutečnost zobrazena citově
- nešťastná láska k George Sandové – autor si ji zavinil sám svojí žárlivostí
- dílo: Zpověď dítěte svého věku
- román – hrdinou básník Octavius – pocity zoufalství, beznaděje – autobiografie
- motiv nešťastné lásky – George Sandová
Noc květnová
Noc prosincová
- pesimistický postoj ke světu
Ruský romantismus (prolínání romantismu a realismu)
Alexandr Sergejevič Puškin (1799 – 1837)
- šlechtický původ – velký revolucionář (dvakrát ve vyhnanství - Krym)
- skrytě obdivoval Petra Velikého (viz báseň Můj portrét)
- díky jeho dílům dohnala ruská literatura Evropu
- zemřel v souboji o čest své ženy
- dílo: Kavkazský zajatec
Bachčisarajská fontána
- lyrickoepické skladby
Cikání
- hrdinou šlechtic Aleko – nespokojenost, vyznávání svobody – odchod na venkov, kde žije s cikány – zamiluje se do jedné cikánky, která ho však nemiluje
- cikánku i se snoubencem nakonec hlavní hrdina zabije – sám chtěl svobodu, jiným ji však nedopřál
Evžen Oněgin
- Evžen je šlechticem z Petrohradu – oblíbený, miluje společnost – postupně ho však tento život přestává bavit – odchod na venkov – zde mu dopisem vyzná lásku Taťána, on ji však odmítne, ale touží po její sestře (Olga), který je však zasnoubena s básníkem Lenským – dojde mezi nimi k souboji a Evžen Lenského zabije – odchod s Olgou ze země – po několika letech se Evžen vrátí, zamiluje se do Taťány, která ho však odmítne
- román byl přeložen do češtiny Josefem Horou
- Evžen bývá charakterizován jako typ „zbytečný člověk“
Pohádky
- sbírka pohádek (O rybáři a zlaté rybce)
Piková dáma
- fantastický námět
Boris Godunov
- historické drama – 16. – 17. století – boje o mocenský trůn v Moskvě
Michail Jurjevič Lermontov (1814 – 1841)
- v jeho dílech vrcholí ruský romantismus
- obdivoval Puškina – revoluční názory – vyhnanství (Kavkaz)
- zemřel v souboji
- dílo: Démon
- poema (básnická povídka) – autor vyjadřuje svoji filozofii – zlo se rodí ze slabosti dobra
- Démon byl odsouzen bohem k životu bez lásky – bloudí Kavkazem a zamiluje se do kněžny Tamary – zabije jejího snoubence – Tamara odchází do kláštera
- Démon je bytost, která je nespokojená a plodí pouze zlo
Hrdina naší doby
- román – hlavní hrdina nenachází v ničem uspokojení – rozebírá své duševní pocity – „zbytečný člověk“ – hledání smyslu života
Polský romantismus
- 1831 – povstání Poláků – neúspěch, ochod umělců do emigrace
Adam Mickiewicz (1798 – 1855)
- žil převážně ve Francii, přítel Puškina
- dílo: Pan Tadeáš
- epos o nepřátelství dvou zemanských rodů
- spousta epizod a úvah – o mravech, stolování, ale i historky ze šlechtického prostředí
Konrad Wallenrod
- poema (básnická povídka)
- téma národně osvobozeneckého boje – Litevec v postavení velmistra Řádu německých rytířů se obětuje, aby pomstil svůj národ
- epický děj přerušován lyrickými vložkami
Julius Slowacki (1809 – 1849)
- žil v emigraci, měl velkou fantazii
- dílo: Balladyna
- veršovaná tragédie – inspirace ÚLS – rytíř si chce vzít Balladynovu sestru, kterou nakonec Balladyna sám zabije, ale sám později umírá po zásahu blesku – nadpřirozené jevy, biblické citace…
Maďarský romantismus
Sandor Petöfi (1823 – 1849)
- básník, lyrik – poezie vlastenecká, revoluční a milostná
- padl v revoluci 1848-49
- dílo: Apoštol
- autobiografický obraz tragického osudu revolucionáře
Píseň Národa, Psů, Vlků
Verše
Perly lásky
Americký romantismus
Edgar Allan Poe (1809 – 1849)
- básník a prozaik – osiřel ve 2 letech
- studoval ve vojenské akademii – vyhozen za nekázeň
- studoval jazyky, ovlivnil francouzské „prokleté básníky“ – Charles Baudelaire
- dílo: Havran a jiné básně
- 48 básní (přeložili je Nezval i Mácha)
- vzpomínka na zemřelou lásku – symbolem havran
Filozofie básnické skladby
- eseje – autor vysvětluje racionálně svoji tvůrčí metodu „poezie účinku“
Grotesky a arabesky
- 25 povídek – různá témata, častá alegorie
Jáma a kyvadlo
Zlatý brouk
Vraždy v ulici Morgue
- detektivní povídka – Poe je zakladatelem detektivní povídky
horrorové povídky
Henry Wadsworth Longfellow (1807 – 1882)
- dílo: Píseň o Hiawathovi
- epos, který čerpá ze starých indiánských pověstí
Žádné komentáře:
Okomentovat