Obohacování slovní zásoby
I. Tvoření nových slov
1. Odvozování (derivace)
- derivologie – slovotvorba (nauka), derivát – vzniklé slovo
a) morfologický rozbor slova
- základní jednotkou – morfém – nejmenší část slova, která se nedá již dále dělit
- morfémy: a) kořen (radix) – část slova společná všem slovům příbuzným
b) afixy - prefix (předpona)
- sufix (přípona)
c) koncovka - část slova, která se při časování nebo skloňování mění
- pra/les/ní; hrad (nulová koncovka)
b) slohotvorný rozbor slova
- slovo základové – slovo, od kterého je jiné slovo odvozeno
- slohotvorný základ = kořen či kmen
- kmen – část slova bez koncovky: a) jednoduchý
b) složený
- předpona – část slova před (často předložka)
- přípona – část slova po
- slovní rodina – skupina slov odvozená se stejným kořenem (kmenem)
- slova: - nemotivovaná (cítíme je jako slova neodvozená, tvoří základ slovní zásoby – dům, matka…)
- motivovaná (slova odvozená)
- při odvozování někdy dochází k alternaci (střídání hlásek): - samohlásky
- krácení (ráno – ranní)
- dloužení (hrad – hrádek)
- střídání (bílý – běloba)
- vznik, zánik (jádro, pes)
- souhlásky
- měkčení (ruka – ručka)
- tvrdnutí (běžet – běh)
- odvozování podstatných jmen - příponami
- předponami
přídavných jmen - příponami
- předponami
sloves - příponami
- předponami
zájmen
příslovcí - příponami
- předponami
- odvozování příponami, přechylování (příjmení – výjimky)
- obecně podstatná jména – nejčastější přípony (- ka, - yně, - ice)
2. Skládání
- důležitý prostředek k vytváření slovní zásoby
- kompozice – skládání 2 i více slovních základů
a) složeniny vlastní (pravé)
- mezi výrazy je tzv. komponent (- o, - e, - i)
b) složeniny nevlastní (nepravé)
- bez komponentu (okamžik, pravděpodobný, sebekriticky, málomluvný)
- vztah mezi složkami: - souřadný (hluchoněmý)
- podřadný (okamžik, světlovlasý)
- hybridní složeniny – slovo se skládá z cizího a domácího komponentu
3. Tvorba zkratek a zkratkových slov
a) iniciálové – tj., aj., Ing., MuDr. …
b) zkratkové slova – dají se skloňovat (ČEDOK, BESIP, MATES …)
II. Tvoření sousloví
a) univerbizace
- sousloví se spojilo do jednoho slova
- z adjektiva na substantivum (písemná práce – písemka)
z adjektiva na zpodstatnělé substantivum (sekaná pečeně – sekaná, vrchní číšník – vrchní)
vypuštění adjektiva (psací stroj – stroj)
použití vlastního jména či jeho podoby (uherský salám – uherák)
b) multiverbizace
- z jednoho slova vznikne sousloví (důkladně – důkladným způsobem, operovat – provést operaci)
III. Přejímání slov z cizích jazyků
- slova cizího původu mohou být:
1. již zdomácnělá (škola, víno)
2. cizí – zachovala si původní ráz
a) zcela běžná (auto, nafta, rekreace…)
b) mírně běžná (charakter, extrémní…)
c) omezena na okruh odborníků (neuron, reostat…)
d) mezinárodní (internacionální)
e) nespisovná (zvláště z NJ – špunt, kšeft, flaška…)
- slova přejatá: - NJ (barva, rychtář, puška…)
- FJ (páže, turnaj, markýz, parfém, kostým, šanson, fejeton…)
- IJ (konto, banka, kvinteto…)
- AJ (byznys, tenis, šek, fotbal…)
- řečtina (literatura, kostel, fyzika…)
- slovanské jazyky: - ruština (bohatýr, čaj, družka…)
- polština (svěží, tklivý, mluvnice, úvaha…)
- chorvatština (junák…)
- maďarština (guláš, husar, čardáš…)
- jiné jazyky: - arabština (otoman)
- perština (pyžamo)
- indičtina (rýže)
- čínština (kečup)
- japonština (Gejša)
- příčiny přejímání: - rychlý rozvoj vědy, techniky – nutnost pojmenování nových jevů, cizí slova se používají tam, kde chybí česká náhrada
- mezinárodní srozumitelnost
- naopak nesrozumitelnost
- někdy cizí slovo běžnější než česká varianta
- cizí výraz někdy zmírňuje nepříjemné nebo trapné pocity
- snadné tvoření odvozenin
Žádné komentáře:
Okomentovat