1. Zařazení do kontextu - Literatura 1.pol. 20.stol.
John Steinbeck (1902 – 1968) v kalifonském městečku Salinas
Jeho otec pocházel z Německa, do Kalifornie se přistěhoval v 16 letech. Matka pocházela z Irska a byla učitelka. Finanční poměry v rodině nebyly příznivé – už jako školák vypomáhal na farmách. Vystudoval střední školu, poté rok pracoval v cukrovaru. V 17 letech nastoupil na Stanfordovu univerzitu – věnoval se historii a anglické literatuře. Na jaře 1920 opouští univerzitu a vrací se opět k zemědělství seznámit se se životem drobných rolníků. Po čase začal znovu studovat,ale přitom stále pracoval v cukovaru a na stavbě silnice. V roce 1925 opouští univerzitu definitivně – neviděl cíl ve vysokoškolském diplomu. Od mládí se cítil být spisovatelem – publikoval své prácě v různých univerzitních časopisech. Odchází do New Yorku jako reportér, stát se spisovatelem. První literární práce mu redakce nezveřejnily a proto nechává žurnalistiky. Pracuje jako zedník, námořník na nákladním parníku a dělník v továrně na rybí konzervy. Poté se stává spisovatelem. 1940 obdržel Pulitzerovu cenu za román Hrozny hněvu. 1962 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Jeho třetí manželství jej dovedlo k přestěhování do New Yorku, kde 20.12.1968 umírá. Mezi jeho zájmy patřila hlavně literatura a biologie = v jeho dílech vykresleno přírodní pozadí, vztah lidí ke zvířatům, rostlinstvu... Odsuzuje surovost, násilí, zištnost a vykořisťování chudých.
Dílo: - povídky: - Nebeské pastviny (1932) – farmář z Kalifornie a myšlenka amerického snu
- Údolí bez konce (1938) , Perla (1947), Krásný čtvrtek (1954)
romány: - Kalich zlata (1929) – románová prvotina
- Neznámému bohu (1933) – román prodchnutý pohanskými zvyky a mysticismem
- Pláň Tortilla (1935) – humorné vyprávění o kalifornských povalečích a ztracencích, kteří po svém vychutnávají život
- O myších a lidech (1937) – spíše novela než román
- Hrozny hněvu (1939) – o rodině vyhnané z pronajatépůdy – jsou donuceni se odstěhovat z Oklahomy, výpověď o podmínkách sezónních dělníků, kteří přicházejí za prací do Kalifornie
- Byla kdysi válka (1936)
- Měsíc zapadá (1942) – příběh z protinacistického odboje v Norsku
- Na plechárně (1945) – první poválečné dílo
- Toulavý autobus (1947) – volně navazuje na Nebeské pastviny
- Na východ od ráje (1952) – sága o třech generacích rodiny Trasků
- Zima úzkosti (1961)
- Svrhněte bomby (1942) – reportáže ze světových bojišť
3. Kniha – O myších a lidech
Překlad: Vladimír Vendyš Nakladatelství: Alpress, 1. vydání
Hlavní postavy:
George Milton se stará o svého mentálně zaostalého kamaráda Lennieho, protože o to byl požádán Lennieho tetou Klárou. Je obětavý a udělá pro něj všechno. Občas Lenniemu vyčítá, že se o něj musí starat a nemá vlastní život, ale přesto má Lennieho rád. Touží po spokojeném životě ve vlastním domečku.
Lennie Small je velký a silný hromotluk, ale bohužel nepobral moc rozumu. Poslouchá George a ve všem mu věří. Má rád hebké věci, a tak rád hladí myši a potom štěňátka. Bohužel si neuvědomuje svoji sílu, takže je nakonec rozmáčkne.
Curleyova žena - půvabná, vyzývavá žena, toužila se stát herečkou, ale místo toho žije s manželem, kterého nemiluje. Je osamělá, možná proto často koketuje s dělníky, chybí jí láska a žije život, o jaký nestojí.
Děj:
George a Lennie jsou námezdní dělníci, jakých bylo na Středozápadě v období Velké hospodářské krize ve 30. letech spousta, a i jejich sen - koupit si malou farmu, kde by si žili a pracovali jen sami pro sebe, byl snem, který s nimi sdílel každý, kdo musel pracovat na cizím a pro cizí, avšak stejně jako George a Lennie, jakmile v sobotu dostali svou mzdu, okamžitě ji propili a prohýřili v nevěstinci, přesto je však tento sen jedinou světlou nadějí v životě zaplněném jen úmornou dřinou a cestováním od farmy k farmě. A tak i George a Lennie věnovali většinu svých hovorů jen svému velkému snu, avšak v kapse měli sotva 10 dolarů.
Mentálně retardovaný Lennie je pro George navenek jen přítěží, protože se o něj musí stále starat jako o malé dítě, a jednak Lennie ve své prostoduchosti občas provede nějakou hloupost - z poslední štace museli utéct poté, co Lennie začal hladit šaty jedné dívky, jež začala křičet a vystrašený Lennie chytil šaty ještě silněji, až si chlapi mysleli, že se ji pokusil znásilnit a chtěli jej lynčovat, což bylo v oné době, ostatně jako včera i dnes, tou nejvzrušivější zábavou a nikdo si ji nechtěl nechat uniknout.
Lennie měl rád hebké věci, ale neuvědomoval si svou obrovitou sílu a zvířátkům, které miloval pro jejich hebkou kožešinku, vždy zlomil vaz. Avšak George měl přes veškeré problémy Lennieho velmi rád a byl proň přes svou slaboduchost jediným skutečným přítelem. - Vztahy mezi ostatními dělníky jsou velmi povrchní, což bylo dáno jednak neustálým pohybem z místa na místo a jednak absencí jakéhokoliv vyššího ideálu či hodnoty, jež by dovolovala navazovat přátelství na hlubších principech než jen večerní házení podkov či společná sobotní pitka, a tak každý žil v osamění a jen sám pro sebe.
Před další štací na ranči v Soledadu George Lenniemu přikáže, aby se v případě nějakého maléru schoval v proutí, u kterého tábořili, a počkal tam dokud si proň George nepřijde. A problémy visely ve vzduchu od prvního dne - dělníky terorizoval správcův syn Curley, který si tak kompenzoval svou nízkým vzrůstem oslabenou osobnost a jednak žárlil na svou čerstvou novomanželku, která ráda koketovala se všemi mužskými obyvateli ranče. A hned druhý den si Curley Lennieho vyhlédne, vyprovokuje hádku a začne jej mlátit do hlavy. Lennie se dle příkazu George jen schovává za svými obrovitými prackami a brečí jako dítě, protože nic neprovedl, ale poté, co mu George přikázal, aby se bránil, Lennie chytne Curleyho pěst a rozdrtí ji tak, že mu v ní zláme všechny kosti.
Lennie myslí jen na farmu, kde bude chovat králíky, a přes Georgův zákaz, prozradí tento sen mrzákovi Candymu, který má na rozdíl od naší dvojice i naspořené peníze. Candy se tedy připojí a farmu se rozhodnou koupit již koncem měsíce. Ale opojení z představy mít vlastní farmu je mezi dělníky doslova nakažlivá a k trojici by se rád přidal i černoch Crooks, který se na farmě stará o koně, ale mimo práci žije zcela sám, uzavřený ve své komůrce za stájí, protože se s ním pro jeho barvu kůže nikdo nechce kamarádit - krom Lennieho, jehož čistá duše není sto přijmout jakékoliv společenské předsudky.
Lennie dostal malé štěně, ale neustále jej hladil tak, až jej zabil. Do této scény se přichomýtne Cuerlyho žena, která se s Lenniem přes jeho Georgeův zákaz, který tušil, že přinese potíže, začala bavit a chtěla, aby ji Lennie pohladil po vlasech. Když ji však trošku rozcuchal účes, začala křičet, aby přestal, ale Lennie se bál, aby nenastal malér a zacpal ji ústa. Když křičet nepřestala, zatřásl s ní tak, že jí zlomil vaz.
Mrtvé tělo objevil Candy, přivolal George a ten vzal jednomu z dělníků pistoli - věděl, že už nemůže Lenniemu pomoci a chlapi jej budou pod taktovkou nenávistného Cuerlyho lynčovat a tak jen doufal, že bude u Lennieho dřív než ostatní. Povede se mu to a zabíjí ho. Lennie umírá s vidinou vysněného ranče před očima.
Forma: er-forma
Jazyk: spisovný, v přímé řeči hovorový až nespisovný
Děj: chronologický
- popis, psychologie postav, láska k bližnímu
Žádné komentáře:
Okomentovat