Do české literatury vstupují ženy v době Národního obrození.
Magdaléna Dobromila Rettigová (1785 – 1845)
proslavila se svou domácí kuchařkou a svými příručkami pro domácnost
Karolína Světlá (1830 – 1899)
vlastním jménem Johanna Rottová
čerpá ze dvou oblastí z Podještědska a z Prahy
Do Podještědského prostředí zasadila děj svých pěti románů:
Vesnický román
Kříž u potoka
Kantůrčice
Frantina
Nemodlenec
Společenským rysem těchto románů, je že hrdinkami jsou ženy. Prožívají konflikt mezi láskou a odpovědností, rozhodují se ve prospěch mravních názorů společnosti, vítězí jejich osobní odpovědnost.
V pražském prostředí:
Zvonečková královna
Poslední paní Hlohovská
Černý Petříček
Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)
řadí se mezi lumírovce
pracovala v ženském hnutí, především vzdělávání žen
v poezii se zaměřila především na intimní a přírodní lyriku, překládá básně
je autorka libret k Smetanovým operám např. Hubička, Tajemství, Čertova stěna
Tereza Nováková (1856 – 1912)
lit. venkovské prózy krit. realismu 80 let
K práci studuje dobové dokumenty, vychází ze skutečných událostí
její hrdinové usilují o pravdu a lepší život v křesťanském duchu
Jan Jílek – román o náboženském hloubači, českobratrském emigrantovi, který přes všechny útrapy vytrvá ve svém přesvědčení
Jiří Šmatlán – chudý tkadlec, hledač „Boží pravdy“, ji nenalézá ani u katolíků, ani evangelíků, dobírá se až k socialismu
Na librově gruntě – sedlák Libra se pro bídu nemůže ani oženit
Drašar – s podtitulem „román kněze buditele“
Gabriela Preissová (1862 – 1946)
dramata situováno na Moravské-Slovácko
prosazují právo ženy na štěstí a na život bez pokrytectví
Gazdina roba – opera
Její pastorkyňa – zhudebnělá L Janaáčkem
B Benešová
líčí obraz maloměsta:
Don poblo, don pedro a Věra Lukášová
Úder
Tragická duha
Božena Němcová (1820 – 0862)
dívčím jménem Barbora Panklová
narodila se v poloněmecké rodině ve Vídni
dětství prožila v Rapotibořích
V 17. letech se provdala se za Josefa Němce, ten pro své národní cítění předkládán z místa na místo. 4 děti, nejstarší syn Hynek umírá
Začíná lit. dráhu jako sběratelka pohádek, vyprávění však přetváří do nového uměleckého tvaru tak, aby odpovídalo jejím představám života na českém nebo slovanském venkově. Výsledkem jsou:-
Národní báchorky a pověsti
Slovenské pohádky a pověsti
Obrazy z okolí domažlického
V povídkové tvorbě se soustřeďuje na ženské představitelky venkova:
Divá Bára – statečná průbojná žena, popírá dobovou představu o pasivní úloze ženy ve spol.
Dobrý člověk
Pan učitel
Chýše pro horama – milostné sblížení Čecha a Slovenky, obraz života slovenského života“
Babička
podtitul „Obrazy z venkovského života“
hlavní zdroj – vzpomínky na své dětství
záměr – ukázat harmonický život prostých lidí
patrná je konfrontace dvou společ. prostředí (proškovi x panská spol. na zámku)
zachycuje život na Starém bělidle, popis všedního dne Babičky, Viktorky, Honterzie, kněžny, mlynáře i popis dění během roku
V zámku a podzámčí – konfrontace života zbohatlíků s životem chudiny. Paní ze Springenfeldu se po nemoci stane lidumilkou – zlomení krit. ostří
M. Tilschová
autorka psych. prózy
Vykoupení
Orlí hnízdo
Haldy
Marie Majerová (1882 – 1967)
zaměřila se na osudy žen především dělnických
Siréna – tento román je zasazen do dělnického Kladna
Havířská balada – zachycuje osudy nejmladšího Hudce při práci v cizině a jeho tragický pád koncem života po návratu domů, kdy se jako invalida musí živit žebrotou
Marie Pujmanová (1893 – 1958)
Předtucha – příběh ze světa dospívající dívky
Lidé na křižovatce
Hra s ohněm
Život proti smrti
Žádné komentáře:
Okomentovat