Francois Villon (1431 – 1461)
- autor lyrické poezie, který pocházel z chudé rodiny (tulák, pijan, rváč)
- studie na Sorbonně, zakladatel moderní poezie
- Jarmila Loukotková (Navzdory básník zpívá, Francois Villon – Šibeničník)
- autor ovlivnil spoustu spisovatelů (naše i cizí) – prokletí básníci
- dílo: Velký testament = Závěť
- zamyšlení se na svým životem – psaní o chudobě, pomíjivosti, štěstí, strachu ze smrti, o nespravedlnosti na světě; své hříchy omlouvá autor svým osudem
- básně = upřímné vyznání
- mnohé básně mají formu francouzskou (Villonova balada)
- Provensálská píseň – 3 sloky (7 – 12 veršů) + dopěv (poslání 4 verše) + refrém – poslední verš se opakuje, v každé sloce stejné rýmy
Malý testament = Odkaz
- 4-veršové básně představující komická přání věnovaná přátelům i nepřátelům – ironie, satira, protiklad (kontrast)
- básně autor chápe jako rozloučení se známými
Francois Rabelais (1494 – 1553)
- prozaik, jeho dílo představuje vrchol francouzské prózy
- původem mnich – opustil klášter a stal se lékařem (velmi všestranný)
- dílo: Gargantua a Pantagruel
- 5-dílná románová epopej, která zachycuje historii královského rodu obrů
- satira tehdejší společnosti
- motiv obrů = zveličování nedostatků
- kritika slepé víry, mnichů, školského systému, soudu – Sorbonnská univerzita prohlásila knihu za kacířskou
Pierre de Ronsard (1524 – 1585)
- lyrický básník, člen umělecké skupiny Plejáda, která dbala o formální dokonalost – napodobování antických vzorů
- dílo: Lásky
Sonety Heleně
Michel de Montaigne (1533 – 1592)
- filozof, působil jako starosta v Bordeaux
- názory psal ve formě zvláštních úvah – esej (essais = pokus)
- zdůrazňoval víru v sebe, nehledá smysl života ve víře, odmítá náboženský fanatismus – racionalismus, navazuje na antické filozofy
Žádné komentáře:
Okomentovat