- humanismus a renesance se u nás úplně rozvíjí až ke konci 15. století díky měšťanům a představitelům šlechty => zahraniční univerzity (Itálie, Polsko) – přinášejí k nám nové myšlenky
- humanismus a renesance mají v českých zemích zvláštní charakter, protože byla stále živá reformace a tradice husitství
- převažuje humanismus, protože literatura má hlavně vzdělavatelský, poznávací a morální charakter
- vlastní renesance (rozvoj umění) se objevuje jen částečně
- periodizace: 1. raný humanismus (od 2. poloviny 15. století – 20. léta 16. století)
- představitelé: Viktorín Kornel ze Všehrd, Hynek z Poděbrad
a) mezinárodní = latinský
b) domácí = český
2. zobecněný humanismus (20. – 80. léta 16. století)
- představitel: Jan Blahoslav
3. popularizovaný humanismus (konec 16. století – bitva na Bílé hoře)
- představitel: Daniel Adam z Veleslavína
1. raný humanismus
a) latinský humanismus – autoři píší latinsky – napodobování latinských autorů, nezasáhli příliš do domácí tvorby
Jan z Rabštejna
- katolický hodnostář
- dílo: Dialogus
- spis, který má formu dialogu – 3 šlechticové – politické názory, které se různí – autor hledá kompromis
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
- příslušník rodu Lobkoviců – šlechtic
- básník i prozaik, ceněný v Evropě (u nás méně)
- psal ódy, satiry, elegie
- studoval antické autory a vytvořil ve své době největší knihovny antické literatury (jejich překladů)
- dílo: Satira k sv. Václavu
- sv. Václav = příklad mravu
- kritika rozmařilého života svých vrstevníků
Elegie na smrt císaře Karla
- dílo připomíná spíše ódu
b) národní = český humanismus – důležitější než-li latinský, protože autoři píší česky – zpřístupnění, rozebírání tehdejších aktuálních problémů
Viktorín Kornel ze Všehrd (1460 – 1520)
- vynikající právník, učil na univerzitě
- nejprve psal latinsky, později česky – zformuloval program národního humanismu – čeština a její zvelebování na úroveň latiny; tento program zformuloval k předmluvě v díle Jana Zlatoústého: Knihy o napravení padlého (překladem dokázal, že čeština je schopna vyjádřit složité myšlenky)
- dílo: O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery
- právnické dílo – nová koncepce práva – podpoření měšťanů proti šlechtě
- české právo je stavěno nad latinským – ve své době nebylo toto dílo uznáno
Renesanční literatura
- v Čechách se moc renesance nerozvíjela, autoři spíše překládali slavná renesanční díla
Řehoř Hrubý z Jelení
- překlad díla Chvála bláznovství (E. Rotterdamský)
- první překlad do národního jazyka
Hynek z Poděbrad
- syn krále Jiřího
- v jeho pracích se vyskytují renesanční motivy – individualita člověka, pozemský život, vášně atd.
- dílo: Neuberský rukopis
- do tohoto díla sepsal autor svoji tvorbu
- známá skladba: Májový sen (sen mladíka o své milé)
- další skladby: Verše o milovníku (milostná literatura), Stesk na ženitbu
2. Zobecněný humanismus
- myšlenky humanismu šíří jednota bratrská – v 16. století největší šiřitelka umění a kultury
- nové školy – propracovaný školní systém, představitelé psali literaturu, která měla nábožensky-odbornou funkci
Jan Blahoslav (1523 – 1571)
- biskup jednoty bratrské, učitel, historik, organizátor kulturního života
- pocházel z Přerova – studie v Německu
- zdůrazňoval potřebu vzdělání – tuto myšlenku musel bránit
- dílo: Filipika proti misomusům
- misomusové = nepřátelé vzdělání
- namířeno hlavně proti Janu Augustovi
- podle Blahoslava je vzdělání pokrok lidstva
Gramatika česká
- češtinou se zabýval asi 20 let, měřítkem vytříbenosti = krása jazyka, odmítá nářeční slova, popisuje jazykový systém – ustálení jazykové normy + kapitola o příslovích
Muzika
- teoretický spis určený pro výuku sborového zpěvu, pro neškolené zpěváky
Kancionál ivančický
Kancionál šamotulský
Nový zákon
- překlady z řečtiny – velmi zdařilé, dílem přispěl autor k šíření vzdělanosti
- po autorově smrti přeložila jednota bratrská i Starý zákon
1579 – 1594 vznikala v Kralicích na Moravě tzv. Bible kralická – 6-dílná, důležitá památka české literatury, psáno vytříbeným jazykem (jazyk této bible = bibličtina), tato bible se stala vzorem českého jazyka až do národního obrození
Dějepisectví
- v 16. století mělo dějepisectví propagační a polemizační charakter, protože se historikové snažili obhájit názory politického či náboženského tábora
- promítali se zde spory katolíků, kališníků, měst, šlechty…
Václav Hájek z Libočan
- katolický kněz
- dílo: Kronika česká
- zachycení dějin od bájných počátků (praotec Čech) – 1526
- historicky nespolehlivá – vymýšlení si, aby se zavděčil bohaté a mocné šlechtě
- poutavé a zajímavé dílo pro čtenáře
- protihusitské dílo
- až do konce 18. století byla kronika hlavním zdrojem pro čerpání z české minulosti
- mohla vycházet i po Bílé hoře
- její historickou nepravost dokázal Gelasius Dobner (NO)
Cestopisy
- humanismus probudil v lidech touhu poznávat nové země a pohledy
- zájem o západoevropsky vyspělá města či cesty do Palestiny (náboženské důvody)
Václav Šašek z Bířkova
- dílo: Cesta pana Lva z Rožmitálu
- cesta za francouzským králem (Alois Jirásek: Z Čech až na konec světa)
Oldřich Prefát z Vlkanova
- dílo: Cesta z Prahy do Benátek a odtud poté po moři až do Palestiny
3. Popularizační humanismus
- od 70. let 16. století dochází k velkému rozmachu české literatury: „zlatý věk české literatury“ = Veleslavínova doba
- rozvoj zejména v odborné literatuře – vědecká úroveň
- základy k mnoha vědám – lékařství, chemie, práva…
Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599)
- velmi vzdělaný, původně umělecký profesor
- vyženil tiskárnu a nakladatelství (Melantrich)
- stal se vydavatelem, nakladatelem, překladatelem a upravovatelem knih
- jeho jazyk = veleslavínská čeština – dokonalý, vytříbený – dlouho byl vzorem
- vycházel z něj Josef Dobrovský
- díla v podstatě pouze vydával
- hodnota knih, které vydával, není umělecká či vědecká, ale hlavně popularizační
- dílo: Slovník česko-latinsko-řecko-německý
- pro potřeby studentů
Kalendář historický
- každý den v roce = významná událost českých i světových dějin
Kroniky dvě o založení Země české
- Martin Kuthen, Eneáš Silvius
Žádné komentáře:
Okomentovat