- funkce informovat o něčem
- převažují projevy mluvené (dialogické), popřípadě psané projevy (osobní korespondence)
- jednoduchá větná skladba, běžná slovní zásoba, spontánní projevy
- útvary – oznámení, zpráva, jednoduché vyprávění, popis…
2) odborný styl
- funkce podat odbornou informaci, poučit, vzdělávat
- liší podle stupně odbornosti a adresáta: a) vědecký – výzkum, teorie
b) prakticky odborný – použití odborných poznatků v praxi
c) popularizační – zpřístupněn široké populaci
- projevy mluvené (vědecké publikace, učebnice, odborný časopis) i mluvené (odborná přednáška)
- požadavky – věcná správnost, přesnost, jednoznačnost, logičnost, přehlednost, objektivnost – bez citového zabarvení, oficiálnost
- slovní zásoba – spisovná čeština, termíny, sousloví, abstraktní výrazy
- syntax je složitější, převažují souvětí
- útvary: a) psané - výkladové a úvahové slohové útvary (studie, stať, výklad…)
- popisné (odborný popis, referát, návod, odborná kritika, recenze…)
b) mluvené (odborná přednáška, mluvený referát, odborná diskuse, polemika…)
3) publicistický styl
- funkce informovat i přesvědčit
- projevy veřejné, monologické i dialogické, psané i mluvené
- požadavky – aktuálnost, pravdivost, srozumitelnost, působivost a originalita, stručnost
- slovní zásoba a jazyk – spisovná čeština (knižní), publicismy, termíny, cizí slova, citová slova
- syntax – věty jednoduché i souvětí, výčty, hromadění synonym, různé věty podle postoje mluvčího
- zvláštní prostředky: a) automatizované (ustálené spojení či věty, nepřekvapí nás)
b) aktualizované (nová neočekávaná spojení, překvapí nás)
c) obrazná pojmenování (metafora, personifikace, hyperbola…)
- slohové útvary: a) informační – zpráva, komentovaná zpráva, inzerát, reklama…
b) úvahové – úvodník, komentář, kritika, recenze, polemika, diskuse…
c) umělecké – fejeton, reportáž, soudnička, sloupek, cestopisný článek…
d) dialogické útvary - interview
4) umělecký styl
- funkce estetická (působení na rozum i fantazii čtenáře nebo posluchače)
- primárně psané projevy, sekundárně mluvené
- základní vlastnosti uměleckých projevů: a) subjektivita a emociálnost autora
b) dialogičnost (autor / čtenář)
c) významová mnohoznačnost (různá interpretace i pochopení, časté symboly, alegorie…)
d) neukončenost
- slovní zásoba – všechny útvary i vrstvy národního jazyka, základ neutrální spisovná čeština
- základní slohové útvary – vypravování, popis, charakteristika
- speciální útvary – literární žánry
Podstyly
1) administrativní styl
- vydělil se z odborného stylu
- styl úřední komunikace
- základní útvary – obchodní korespondence, smlouva, dotazník, žádost, formuláře, životopis, plná moc, závěť, tiskopisy
2) řečnický styl
- vydělil se z publicistického stylu
- autor – Demosthénes (Filipiky)
- slohové útvary – projev, proslov, vítací a zahajovací řeč, přednáška
Autorský styl
- každý autor používá svůj osobitý styl a zároveň i různé jazykové prostředky
Slohové postupy
- způsob řazení jednotlivých témat, využití uspořádání jazykových prostředků
1) informační – nejjednodušší, prosté podání faktu
2) vyprávěcí – vyprávění určitého příběhu v časové i příčinné souvislosti
- vyprávění chronologické a retrospektivní
3) popisný – popis vnějších znaků, objektů či děje, důležitá volba směru popisu, bereme v úvahu vztah části a celku
4) charakterizační – popis vnitřních znaků osoby
- charakteristika přímá a nepřímá
5) úvahový – zamyšlení autora, vychází z vlastního názoru, zkušeností, vyvozuje logické závěry a hodnotí
6) výkladový – nejsložitější, vysvětluje podstatu určitého jevu (vnější znaky, vnitřní charakteristika a souvislosti mezi nimi)
Žádné komentáře:
Okomentovat