Řeč a jazyk, jazykověda a její disciplíny

Z biologické a společenské podstaty sdělování vyplývá podstatný rozdíl, který existuje mezi řečí a jazykem. Řeč chápeme jako obecně lidskou schopnost článkovanými zvuky vyjadřovat obsahy vědomí. Jazyk představuje souhrn výrazových a významových prostředků užívaných v tom kterém národě. Obecně lidská schopnost řeči se uskutečňuje prostřednictvím konkrétního jazyka, např. češtinou. Mluvou rozumíme aktuálně probíhající sdělování mezi mluvčím a posluchačem. Z rozlišení řeči, jazyka a mluvy je patrné, že řeč a mluva jsou individuálním výkonem uživatele jazyka, zatímco jazyk je společenským výtvorem.

________________________________________
řeč – schopnost člověka vytvářet artikulovanými zvuky promluvy a sdělovat obsah svého vědomí
jazyk – systém ustálených znaků, pravidel a jejich užívání
znak –  sluchová nebo grafická úprava
________________________________________

funkce řeči: 1. dorozumívací (komunikační)
2. myšlenková – sdělování obsahu vědomí
3. expresivní (výrazová) – vyjadřování citů, nálad či postojů
4. apelační (výzvová) – působení na okolí
5. estetická – působení na city, snaha vyvolat krásno

jazyky: •  jazyk mateřský – jazyk našeho nejbližšího okolí, poznáváme ho z úst matky
•  jazyk národní – jazyk společný celému národu
• jazyk přirozený – vznikl dlouhodobým vývojem lidské společnosti, má zvukovou i grafickou podobu, na světe jich je přes 3000
• jazyk umělý – jazyk vytvořený uměle, např. esperanto, Ido, všechny programovací jazyky, znaková řeč, Braillovo písmo, signály (kouřové, světelné, vlajkové), Morseovka, značky matematické, fyzikální či chemické, mezinárodní pojmy …

Každá věda má svůj předmět zkoumání. Jazykověda (lingvistika) je věda o řeči a jazyce. Podává vědecký popis řeči a jazyka, jejich podstaty, funkcí a fungování.

jazykovědné disciplíny: 1. Hláskosloví – jazykovědná disciplína, zabývá se zvukovou stránkou jazyka
a) fonetika – nauka o tvoření hlásek v mluvících orgánech
– základní jednotkou je hláska
– zabývá se sluchovým vnímáním hlásek, slabikami, slovním přízvukem, tempem řeči, větným přízvukem i melodií
b) fonologie – nauka o fonémech
– základní jednotkou je foném – nejmenší zvukový prvek, který je schopný rozlišit význam slova
c) ortoepie – nauka o spisovné výslovnosti hlásek
d) ortografie – nauka o spisovném pravopisu

2. Gramatika (mluvnice) – popisuje mluvnickou stavbu jazyka
a) morfematika – nauka o morfémech, jejich stavbě, druzích, kombinačních schopnostech
– základní jednotkou je morfém – nejmenší část slova, mající ustálenou formu i gramatický význam
b) morfologie (tvarosloví) – nauka o slovních druzích, o vnitřní stavbě slovních tvarů
c) syntax (skladba) – nauka o stavbě vět a souvětí

3. Lexikologie – nauka o slovní zásobě

4. Lexikografie – věda, která se zabývá sestavováním slovníků

5. Sémantika – nauka o významu slov

6. Slovotvorba – nauka o tvoření slov

7. Stylistika – nauka o slohu, jazykovědná disciplína, zabývá se podstatou stylu, vymezuje funkční styly, slohové postupy a útvary
styl – slohový způsob výběru jazykových prostředků, jejich využití a uspořádání do souvislého jazykového projevu

8. Dialektologie – nauka zabývající se studiem nářečí (dialektů)

9. Moderní jazykovědné disciplíny – psycholingvistika, sociolingvistika …