1) Literatura Předního východu
Sumerský (mezopotámský) literární okruh
- 4. tisíciletí př.n.l.
- obrázkové písmo (později klínové) – hliněné destičky
- 2. pol. 19. století – objev knihovny v Ninive
- náboženská poezie, hrdinské eposy
- Epos o Gilgamešovi
- nejstarší epos na světě (2000 let př.n.l.), inspirace pro další autory
- hlavním hrdinou je král Gilgameš, který hledá tajemství věčného života a řeší nejzákladnější životní problémy – smrt se nevyhýbá nikomu
Staroegyptský literární okruh
- 4. tisíciletí př.n.l.
- hieroglyfické písmo – papyrus
- později rozvoj milostné poezie
- knihy mrtvých – modlitby a návody pro duši, jak má přejít do světa mrtvých
- životopisy – napsány na stěnách pyramid
- Achnaton (básník) – Hymnus na slunce
Hebrejský literární okruh
- 1. tisíciletí př.n.l.
- spojnice mezi orientální a evropskou (antickou) literaturou
- bible (biblia = knihy) – soubor knih, které se staly základem židovské společnosti
- Starý zákon
- 10. – 2. století př.n.l., v soubor bylo dílo uspořádáno až v 1. století př.n.l.
- dílo napsané hebrejsky, stalo se základem židovského náboženství
- obsah – texty mytologické, historické, legendy, lyrika, přísloví, prorocké prosby
- základem je 5 knih Mojžíšových (tóra) = pentateuch (Genesis, Exodus, Liviticus, Numeri, Deuteronomium), Knihy soudců, Knihy královské, Knihy prorocké, Žalmy, Přísloví, Píseň písní = Píseň Šalamounova
- Nový zákon
- 1. – 2. století n.l., v soubor uspořádáno až ve 2. – 4. století n.l.
- dílo napsané řecky, základní památka křesťanského náboženství (vyvyšováno nad Starý zákon)
- napsán historicky nikoliv obrazně, popisuje skutky a činy Ježíše Krista (i zmrtvýchvstání)
- obsahuje 4 evangelia (Markovo, Matoušovo, Janovo, Lukášovo) a končí apokalyptickým spisem Zjevení sv. Jana
- bible ovlivnila rozvoj umění a literatury, ve středověku nejdůležitější kniha
- v 9. století překlad do staroslověnštiny, ve 14. století překlad do staročeštiny
Žádné komentáře:
Okomentovat