- klasicismus – vynikající, vzorný (klasicistní)
- nový umělecký směr – 2. polovina 17. století – 18. století – Francie (monarchie – absolutismus)
- Ludvík XIV. – vedl přepychový život – Versailles (versaj) – staralo se o něj asi 80 000 lidí – chtěl stát v čele kultury a literatury, a proto umění podporoval (bylo u něj mnoho básníků, malířů…)
- klasicismus se dále šíří do Evropy a střídá baroko (francouzština)
- znaky: - jednotný a pevný řád
- návrat k antice (antika = vzor)
- zdůrazňování rozumu – vznik racionalismu (zakladatel René Decartes – „Myslím, tedy jsem.“)
- povinnost vítězí nad city
- krása je v pravdě a v obrazu přírody
- pevná pravidla v umělecké oblasti
- žánry: - vyšší (tragédie, epos a óda) – čerpaly ze života vyšších vrstev, byly veršované
- nižší (komedie, satira, bajka) – náměty ze života i neurozených vrstev, veršované i prozaické
- model žánrů vypracoval teoretik umění Nicolas Boileau (buato) ve svém díle – Umění básnické
- rozvoj klasicistní tragédie – vzor Aristoteles a jeho dílo Poetika (dodržování 3 jednot), tragédie má stejnou skladbu jako v antice
- hudba – Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven
Tragédie
Pierre Corneille (kornej) (1606 – 1684)
- první velký dramatik
- dílo: Cid
- námět čerpá ze španělského rytířského eposu – Píseň o Cidovi
- základní konflikt je povinnost a čest – kontrast a city
- Cid zabije v souboji otce své dívky Ximeny, která proto žádá krále o potrestání Cida – Cid je poslán do válek – Cid přežívá a je omilostněn – smírný konec
- veršované dílo
Jean Racine (rasin) (1639 - 1699)
- tvůrce psychologické tragédie – zobrazuje zhoubnost některých lidských citů a vášní (sobeckost), výborný v psychologii ženských postav
- dílo: Faidra (Euripides)
- Faidra je 2. ženou aténského krále Thésea a zamiluje se do svého nevlastního syna Hipolita – ten ji nemiluje – Faidra obviní Hipolita ze svádění – nakonec se Faidra před sebevraždou Théseovi přizná
Komedie – ač nižší žánr, dodnes stále hraný
Moliére (moljér) (1622 – 1673)
- vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin (poklen)
- světový autor z chudých poměrů – nejdříve kočovný herec, později začal psát frašky, komedie a stal se ředitelem Královského divadla v Paříži
- měl spory s církví
- v komediích satiricky zobrazil mravy tehdejší společnosti – pokrytectví, lakota, postavení žen…
- dílo: Tartuffe
- Tartuffe je postava pokrytce, který se vetře do Orgonovy rodiny – vydává se za svatouška, cíl – získat přízeň rodiny – slíbí Marii, Orgonova rodina nesouhlasí – Orgon Tartuffa prohlédne – Tartuffe je zavřen do vězení
Lakomec
- hlavní postava je měšťan Harpagon, který lpí na svém majetku – vše dělá jen pro bohatství – snaží se, aby si jeho dcera vzala bohatého starce
- Harpagonův syn a dcera se mají vzdát svých milovaných, ale synův sluha ukradne Harpagonovi truhlu – obě děti se mohou oženit, ale musí truhlu vrátit
Misantrop
- tragikomedie, Misantrop se straní lidské společnosti
Don Juan
- kritika přelétavosti v lásce
Chudák manžel
- hrdinou bohatý manžel, který si bere zchudlou šlechtičnu – podvádí manžela
Měšťák šlechticem
- manželka ho podvádí s jeho přáteli
Zdravý nemocný
- člověk hypochondr – simulace
Scapinova šibalství (skapénova)
- hlavní postava sluha, který pomáhá svému pánovi vzít si jednu dívku
Bajka
Jean de La Fontaine (fonten) (1621 – 1685)
- inspiroval se v antice (Ezop)
- napsal 12 knih bajek – na příbězích ukazoval tehdejší francouzskou společnost (lakota, intriky…)
- dílo: Vlk a pes
Italská klasicistní literatura
Carlo Goldoni (1707 – 1793)
- tvůrce národní italské komedie – commedia dell’arte
- dodnes jsou jeho komedie hrány
- dílo: Poprask na laguně
- kontroverzní komedie, zápletkou jsou dva milostné vztahy – základem jsou rozhovory postav
Sluha dvou pánů
Žádné komentáře:
Okomentovat