- základní jednotkou slovní zásoby je lexém
Jádro slovní zásoby – slova nejvíce používaná na celém území ve všech oblastech, od dávné doby se nemění
Individuální slovní zásoba: a) aktivní – slova aktivně používaná (5 000 – 10 000)
b) pasivní – slova, kterým rozumíme, ale nepoužíváme je, liší se vzděláním a zájmy (9 000 – 40 000)
Lexikografie – věda, která se zabývá sestavováním slov
Typy slovníků:
1) thesaurus – slovní zásoba od počátku vývoje
2) překladové (D. A. z Veleslavína)
3) výkladové – vysvětlují význam slova týmž jazykem; slovo zpracované jako heslo
a) jazykové (SSJČ, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost)
b) naučné (Ottův slovník naučný, Diderot)
4) speciální (Slovník cizích slov, Akademický slovník cizích slov, Slovník ortografický – Pravidla českého pravopisu, Historický slovník, Frazeologický slovník, Terminologický slovník, Obrazový slovník – Orbis Pictus …)
Stylistické rozvrstvení slovní zásoby:
1) Slova spisovně neutrální
2) Slova slohově zabarvená – příznaková
a) slova spisovná: - hovorová
- termíny
- knižní
- poetismy
b) slova nespisovná: - obecně česká
- dialektismy
- slangová slova
- profesní
- argotická slova
3) Slova citově zabarvená (expresiva)
a) kladná: - familiární
- dětská
- mazlivá
- hypokoristika (zdrobněliny vlastních jmen)
- eufemismy (zjemnělá slova – zesnul)
b) záporná: - hanlivá
- zhrubělá
- zveličelá (augmentativa)
- vulgarismy
- dysfemismy – zhrubělá slova
4) Slova podle dobového příznaku
a) archaismy (slova zastaralá)
b) historismy (již neexistující skutečnost)
c) neologismy (slova nová)
Způsob obohacování slovní zásoby v češtině:
1) tvoření nových slov
a) odvozováním
b) skládáním
c) tvorba zkratek
2) tvoření sousloví
a) univerbizace (sousloví se spojuje do jednoho slova)
b) multiverbizace (z jednoho slova vznikne sousloví)
3) přejímání slov z cizích jazyků
a) slova již zdomácnělá
b) slova cizí – zachovala si původní ráz: - zcela běžná
- méně běžná
- omezena na okruh odborníků
- mezinárodní
- nespisovná
Slova byla přejata z mnoha cizích jazyků – NJ, AJ, FJ, IJ …
Důvody přejímání slov: - rychlý rozvoj věd (nové pojmenování)
- mezinárodní srozumitelnost
- někdy vyjasňuje naopak nesrozumitelnost
- cizí výraz někdy zmírňuje nepříjemné nebo trapné pocity
Žádné komentáře:
Okomentovat