- velké společenské a kulturní hnutí, jehož cílem bylo formování novodobého českého národa
- objevuje se národně osvobozenecký pojem – spojeno s touhou po hospodářském a kulturním osvobození
- vzniká spisovná čeština a česká literatura se dostává na daleko vyšší úroveň
- působily myšlenky osvícenců
- mělo ekonomické důvody, protože koncem 18. století proběhly důležité hospodářské změny
- vliv měla též Velká francouzská revoluce
- vláda Marie Terezie a Josefa II. – inspirace v osvícenství, díky nim proběhly důležité reformy, které umožnily přechod od feudalismu do kapitalismu (roku 1781 – zrušení nevolnictví, 1848 – toleranční patent…)
- hrozila germanizace
- nejdůležitějším prvkem NO = čeští měšťané
- periodizace NO:
I. fáze = obranná (defenzivní) fáze – Josef Dobrovský (70. léta 18. století – začátek 19. století)
II. fáze = útočná (ofenzivní) fáze – Josef Jungmann (začátek 19. století – 20. léta 19. století)
III. fáze = vyvrcholení a doznívání obrozeneckých snah (30. – 50. léta 19. století)
I. fáze
1) obrozenecká věda
a) historiografie – snažila se zbavit náboženských předsudků, důraz na skutečné historické prameny – nejslavnější období bylo pro autory husictví
Gelasius Dobner
- odhalil nepravost Kroniky české (Václav Hájek z Libočan) a napsal k tomu 6-dílný komentář
František Martin Pelcl
- 1. profesor češtiny na KU po Bílé hoře
- dílo: Nová kronika
- sepsal dějiny od praotce Čecha až po Karla IV. – 3 díly
b) jazykověda (lingvistika) – jazyk je nejdůležitějším prvkem každého národa – ustálení jazykové normy obrozenců, obrana jazyka – zdůraznění významu češtiny v historii, snaha vytvoření novodobého českého jazyka
Josef Dobrovský (1753 – 1829)
- narodil se v Uhrách a studoval havlíčkobrodské gymnázium – KU (filozofie a teologie)
- po studiích působil jako vychovatel u hraběte Nostice a věnoval se vědecké práci
- cestoval – Švédsko, Rusko
- díla psal německy, popřípadě latinsky, protože češtině moc nedůvěřoval
- dílo: jazykověda
Zevrubná mluvnice jazyka českého
- 1. vědecká gramatika ČJ napsaná německy
- navázal na Veleslavínskou češtinu a ustálil jazykovou normu
- provedl tzv. analogickou úpravu pravopisu (pány – páni, psy – psi)
Slovník německo-český
- dvoudílný slovník, přispěl k obohacení slovní zásoby ČJ
literární historie
Dějiny české řeči a literatury
- vědecké dílo napsané německy, zkoumá vývoj literatury a jazyka souběžně
- vyzvedává Veleslavínskou dobu, kritika faktů
slavistika – Dobrovský založil tuto vědní disciplínu
Základy jazyka staroslověnského
- 1. vědecká učebnice staroslověnštiny napsaná latinsky
prozódie – nauka o rytmu řeči
O české prozódii
- vypracoval pro ČJ tzv. silabotónický systém (trochej)
2) počátky novočeského básnictví – byly vydávány almanachy (sborníky)
Václav Thám
- dílo: Básně v řeči vázané
- almanach – objevuje se anakreontika i básně z 16. a 17. století – ČJ je schopná vyjádřit složité myšlenky
Za 10 let – založení básnické skupiny – „první novočeská básnická škola“ – v čele A. J. Puchmajer
A. J. Puchmajer
- vydal celkem 5 almanachů
- dílo: Sebrání básní a zpěvů (3)
Nové básně (2)
- užití anakreontiky, humorné a idilické poezie + bajka, epos
- psáno v silabotónickém systému
3) počátky novodobého dramatu – snaha zajistit pravidelná česká vystoupení na české scéně – vychovat české herce a psát české hry
divadelní scény: Divadlo v Kotcích (fungovalo od roku 1738) – hrány především německé hry
Stavovské divadlo (1783) – později Tylovo divadlo – hrány německé hry
1771 – Kníže Honzík (Divadlo v Kotcích) – 1. česká hra
Obrozenci – sbírka – založili společnost – Vlastenecké divadlo (Bouda)
- dřevěná bouda fungovala pouze od roku 1786 až 1789, potom byla zničena (shořela)
- divadlo se rozvíjí ve větší míře až od 20. let 19. století
- Bouda skončila z finančních důvodů
- repertoár Boudy:
Václav Thám
- překládal hry z němčiny (Moliére, Shakespeare) a sám psal historické hry
- dílo: Břetislav a Jitka
Prokop Šedivý
- psal historické hry a komedie
- dílo: Masné Krámy
Pražské sládci
- obě díla jsou frašky z pražského prostředí
Václav Kliment Klicpera
Jan Nepomuk Štěpánek
4) vzdělávací a lidovýchovná próza – pro šíření vzdělanosti bylo důležité vydávání časopisů
Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808)
- vydavatel novin – nejprve Schömfeldské pražské noviny – Krameriusovy c. k. Pražské poštovské noviny (od 1789)
- nejprve vycházejí zprávy o průmyslovém podnikání, venkovu či kulturních novinkách
- 1791 založil Kramerius Českou expedici (nakladatelství) – setkávání obrozenců
- do děl byly vkládány například Příhody Václava Vratislava z Mitrovic
Žádné komentáře:
Okomentovat