Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Diagnostika Pedagogicko- psychologický poradenský systém

Typy poradenských zařízení v ČR:
-    výchovný poradce ve škole
-    školní psycholog (speciální pedagog)
-    pedagogicko- psychologické poradny (PPP)
-    speciální pedagogická centra (SPC)
-    střediska výchovné péče pro děti a mládež (pro grázly)
-    institut pedagogicko- psychologického poradenství (zaštiťuje typy viz výše)

Všechny tyto školy (poradny) zakládá ministerstvo školství.

Pedagogicko- psychologická poradna:
-    nejznámější typ poradenského zařízení zaměřeného na problematiku výchovy i školního vzdělávání dětí a mládeže
-    spadají do kompetence jednotlivých školních úřadů
-    v poradně se klientům věnuje psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, metodik prevence
-    o vyšetření na PPP mohou požádat rodiče nebo zákonní zástupci dítěte, sám mladistvý, může jej doporučit či o něj požádat příslušný pedagog a ošetřující lékař

činnosti:
-    vyšetřuje školní zralost
-    zabezpečuje výchovu i vzdělávání dětí a mládeže s jakýmkoliv postižením
-    posuzuje vhodnost integrace nebo zařazení do speciální školy
-    zabývá se speciálními poruchami učení

Speciální pedagogické centrum:
-    speciální školské zařízení, které se specializuje na určitý typ zdravotního postižení
-    je zřizováno při speciálních státních i nestátních školách
-    centrum poskytuje poradenské služby školám, ústavům, rodinám postižených dětí, orgánům státní správy i nejrůznějším institucím a sdružením podílejících se na péči handicapovaných

činnosti:
-    rozhoduje o zařazení dítěte do integrovaného nebo speciálního zařízení
-    provádí terénní depistáž
-    eviduje klienty
-    tvoří individuální vzdělávací plány pro tyto děti

Speciální pedagogická diagnostika:
-    zkoumá průběh vývoje člověka
-    nutný je individuální přístup
-    poznatky slouží k výchově a vzdělávání jedinců

Dělení je dle typu postižení: somatopedická, psychopedická, surdopedická, logopedická, oftalmopedická, etopedická,…

Dělí se i podle věku: V raném předškolním věku, ve stáří,…

metody obecné:
-    rodinná anamnéza
-    osobní anamnéza
-    anamnéza prostředí

metody speciální:
-    pozorování
-    metody explorační (rozhovor,…)
-    diagnostické zkoušky (ústní, písemné, praktické zkoušky)
-    testové metody (standardizované, nestandardizované)
-    kasuistika (studium všech dostupných materiálů, jen pomocná metoda) atd.

hrubá a jemná motorika:
-    hrubá= pohyby celého těla a velkých svalových skupin
-    jemná= například pohyby rukou

lateralita- dominance jedné z mozkových hemisfér. To znamená upřednostňování jednoho z párových orgánů (ruka, noha,…)

Individuální vzdělávací plán- stanoví postup vzdělávání postiženého dítěte a nápravy zjištěných obtíží. Musí vždy vycházet z komplexní diagnózy. Měl by obsahovat: úpravy učební látky, vytyčení cílů apod.