Ekonomie je věda o nejobecnějších zákonitostech a souvislostech v ekonomickém "životě společnosti. Zabývá se zkoumáním využití vzácných zdrojů k výrobě užitečných komočmT (statků a služeb) a otázkami jak výsledky produkce rozdělit mezi jednotlivé tržní subjekty (domácnosti, firmy a stát). Ekonomika – vedecka disciplina, kt. Zkouma zvlastnosti vyvoje hosp. cinnosti v určitém useku ci odvetvi. Souhrn odvetvi národního hosp.
Pozitivní ekonomie se snaží na základě analýzy objektivní, reality předvídat.chování ekonomických subjektů. Předmětem jejího zkoumání je člověk ekonomický. Zkoumá ekonomickou realitu. Využívá především disciplíny aplikované, matematiky (počet pravděpodobnosti, statistiku, matematické metody). Normativní ekonomie vychází z hodnotových soudů. Za významné považuje otázky etické a sociální. Lidé by se při svém rozhodování neměli řídit pouze ekonomickými kritérii, ale své chování podřizovat morálním soudům. Zatímco pozitivní ekonomie odpovídá' na otázku, jaká je ekonomická realita, snaží se normativní ekonomie odpovídat na otázku Jaká by měla být. Normativní ekonomie tvrdí, že lidé hledají způsob dosahování svých cílů primárně na základě logicko - empirických úvah. Představitelé obou směrů se navzájem obviňují z nevědeckosti a nezodpovědnosti. Pozitivní ekonomové se domnívají, že neexistuje správná nebo "nesprávná odpověď na otázky typu: Jak vysoké by mělo být zdanění obyvatelstva a firem? Jak by měl stát pomáhat sociálně slabším skupinám obyvatelstva? Jaká by měla být nezaměstnanost, inflace?Pozitivní ekonomie může poskytnout kvantitativní odhady přínosů a ztrát, které nastanou např. v důsledku změny úrovně inflace a nezaměstnanosti, pokud se politici k těmto změnám úrovně makroekonomických ukazatelů rozhodnou. Funkce pozitivní ekonomie je přirovnávána k činnosti cestovní kanceláře. Zákazník (politik, politická strana, vláda) se informuje o tom, co při absolvování zvolené cesty získá. Cestovní kancelář (ekonomie poskytuje více nebo méně kvalifikované odhady přínosů a ztrát, které mohou zvolené cesty poskytnout. Definitivní rozhodnutí závisí pouze na politicích. Pokud by ekonomické cíle byly skutečně jedinými nebo dominantními cíli v chování lidí, vedlo by to ke destabilizaci Společnosti.a)dokonale racionálně uvažující „homo oeconomicus" nebude mít patrně žádné dítě, neboť v současném systému sociálního zabezpečení jsou rodiny s dětmi ve srovnám s Bezdětnými rodinami ekonomicky znevýhodněny; b)vykonávání vojenské služby rovněž ekonomicky nevýhodné. Pro většinu mladých mužů je ekonomicky výhodnější být od vojenské služby osvobozen;c)vystoupit na pomoc napadenému spoluobcanovi je nesporne v rozporu s prisne ekonomickým uvazovaním. I v případě úspěšného zásahu mohou vzniknout problémy s obviněním o nepřiměřené obraně. Představitelé poz. Ekon. se brání představě, že jednotlivci jsou motivováni pouze sobeckými zajmy Gary Becker
Pozitivní ekonomie se dělí na mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekonomie zkoumá chování ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností firem a vlády). Spotřebitelé (jednotlivci, domácnosti) se snaží maximalizovat využití příjmů na získán spotřebních statků a z části příjmů vytvářet finanční kapitál, který se snaží efektivně investovat. Firmy (ekonomické subjekty, které organizují podnikání) se snaží maximalizovat zisk resp. dosáhnout příznivé výsledky u dalších ukazatelů. Vláda ovlivňuje ekonomiku na mikroekonomické i makroekonomické úrovni. Pod pojmem vláda chápeme i další instituce a orgány státní správy (ministerstva, parlament, územní orgány, městské úřady aj.). Vláda stanoví pravidla ekonomické činnosti (zákony, vyhlášky, předpisy), jednotlivé daně a cla, investuje do veřejných statků, přerozděluje prostředky (sociální dávky) a nakupuje od firem statky a služby. Makroekonomie analyzuje agregátní proměnné. Snaží se příznivě ovlivnit především: 1. Produkt (HDP, HNP, ČDP aj.) národní důchod, hospodářský růst a hospodářský cyklus. 2. Cenovou hladinu (inflaci). 3. Zaměstnanost (nezaměstnanost). 4. Zahraniční produkt (platební a obchodní bilanci, devizové kurzy). K tomu využívá hospodářsko-politické nástroje: 1. Monetární politiku (regulace-množství peněz v oběhu, úrokové sazby, minimální bankovní rezervy). 2. Fiskální-politiku (příjmy a výdaje centrálních a regionálních orgánů). 3. Důchodovou (stabilizační) politiku (regulace mezd a cen některých druhů zboží a služebiflájemné, doprava; energie aj.). 4. Zahraničně hospodářska politika (podpora vývozu a omezování dovozu, regulace devizových kurzů). Úroveň makroekonomických ukazatelů rovněž ovlivňují vnější vlivy: 1. Počasí a podnebí. 2. Zahraniční produkt (úroveň HDP u našich nejvýznamnějších obchodních partnerů) 3. Politická a sociální stabilita (války, revoluce, stávky aj.) 4. Demografický (populační) růst.
Vědecké metody v ekonomii umožňují chápat jevy v jejich složitosti. Využíváme: 1. Pozorování. Vypovídají o minulé i současné realitě. 2. Ekonomická analýza. Vyvozuje z pozorování souvislosti a zákonitosti. 3. Statistická analýza. Ověřuje významnost jednotlivých souvislostí. Umožňuje eliminovat nevýznamné údaje a proměnné. 4.Experimenty mají v ekonomii omezený význam. 5.Matematické modely, matematické metody, simulační metody.
Chyby (léčky) v ekonomii. 1.Splnění předpokladu „za jinak stejných podmínek" 2.Zaměňování příčiny a následku. 3.Celek není mechanickým součtem částí.4.Subjektivnost v ekonomii.5. Stochastický (pravděpodobnostní) charakter ekonomických jevů. tři vzájemně související ekonomické problémy: Co- tj.jaké statky a v jakém množství vyrábět. Jak - tj. jaké zdroje a v jakých kombinacích budou použity k výrobě požadovaných statků. Řešení této otázky vyžaduje zvolit reálnou (pokud možno optimální) kombinaci zdrojů a technologií výroby. Pro koho - tj. řešení otázky,jak se rozdělí produkt mezi jednotlivé skupiny osob ke spotřebě. Jedná se tedy především o problém rozdělování důchodů. P. Samuelson a W. Nordhaus. Řešení výše uvedených otázek (co, jak, pro koho) předpokládá kombinování vstupů (zdrojů) za účelem výroby výstupů: tj. spotřebních statků, služeb a kapitálových statků..
Statisticke metody v ekonomii Statistika je slovo, které má mnoho významů např. a) statistické dotazníky a výkazy. b) číselné údaje uveřejňované ve zprávách o výsledcích činnosti organizací a institucí (firmy, územní celky, státy aj.), se kterými je veřejnost seznámena ve sdělovacích prostředcích. c) výsledky experimentů. d) organizace pověřované statistickým zjišťováním a zpracováním výsledků. Významné postavení má především Český statistický úřad (CSU) a specializovaná pracoviště řady firem a institucí e) teoretická disciplina zabývající se metodami a modely pro popis základních souborů a pro zobecnění výsledků získaných z výběrových souborů (včetně statistických odhadů a testování hypotéz). Někdy je statistika považována za společenskou vědu, matematickou ,popisnou statistiku, matematickou statistiku.Z dehonestujících výroků o statistice 1. „Existují tři druhy lží: lež prostá, lež odsouzeníhodná a statistika". Benjaminu 2. Winston Churchill „Věřím pouze té statistice, kterou si sám zfalšuji." K zvýšení významu statistiky přispěl nejen rozvoj matematicke statistiky ale především exploze vypoceni techniky. Existence počítačů speciálních souborů statistických programů a databázi vytvořilo zcela nové možnosti pro uplatnění statistiky. S počítačovým zpracováním statistických udaju je spojena i řada výhod (přesnost, rychlost, grafické zobrazení vstupních dat i výsledků, možnost transformace některých veličin aj.), ale i řada nevýhod, ke kterým dochází především v důsledku nedostatečných znalostí statistických metod uživateli
1. Charakteristiky jednorozměrného statistického souboru (střední hodnoty, míry variability aj.) 2. Regresní a korelační analýza 3. Analýza časových řad4. Analýza rozptylu (variance)5. Analýza kovariance6. Srovnání úrovně — indexy7. Neparametrické testy8. Faktorová analýza9. Shluková analýza10. Hodnocení kvalitativních dat
Statisticky soubor, který obsahuje vsechny statistické jednotky, které jsou předmětem statistického zkoumání, se nazývá základní soubor. Počet prvků v základním souboru může být konečný (označujeme jej symbolem N) nebo nekonečný. Obvykle je však velmi rozsáhlý. Je proto z úsporných i časových důvodů výhodné metodami náhodného (pravděpodobnostního) výběru, nebo metodami záměrného výběru, získat ze základního souboru výběrový soubor a z hodnot znaku prvků výběrového souboru snažíme odvodit závěry pro základní soubor (populaci). V následujícím přehledu jsou uvedeny termíny a symboly používané u výběrového a základního souboru:
Statistický soubor Výběrový Základní (populace)
Počet prvků (četnost souboru) n N
Charakteristiky statistiky parametry
Střední hodnota výběrový průměr (x) Mí
Rozptyl výběrový rozptyl s o2
Regresní koeficienty bo.b1, ... ,bp betao, 1, 2, P
Korelační koeficient r ro
