Vstupy a vystupy v ekonomii Vstupy (výrobní faktory) dělíme do tří skupin:1)Přírodní zdroje jedná se o zdroje, které vznikly nezávisle na lidské činnosti. Tvoří je:a)půda pro zemědělství b) pozemky pro domy továrny silnice aj.c) energetické zdroje d) neenergetické zdroje. I na životní prostredi (vzduch, voda) lze pohlížet jako na prirodni zdroje. Vyuzivani prirodnich zdroju ve vyrobe bez jakekoliv nahrady resp. Za nedostatečnou nahradu je předmětem kritiky ekologu. Uspesne reseni ekologických problemu je podmineno ekonomicky. 2) Práce – jedna se o delku pracovni doby, kt. Stravi ruzne kvalifikovani pracovnici ve vyrobe. Práce ovlivňuje uroven produkce a efektivnost vyroby. Podíl poctu mezd nakladu na socialni zabezpeceni pracovniku, sociálních nakladu a ostatních nakladu pracovniku tvori priblizne 65procent z celkovych vyrobnich nakladu. Vzdelani je jednim z nejvyznamejsich faktoru které zvysuji efektivnost práce a tim i produkci. Společnost je povinna tvorit podminky k tomu aby mlada generace byla vzdelanejsi. Staty, které vytvořily podminky ke zvýšeni urovne skolstvi a ke zvýšeni poctu stredoskolaku a VS dosahly v kratke době ke zvýšeni produkce. 3) Kapitálové zdroje jsou dlouhodobe pouzitelne statky které ekonomika vyrobila proto aby dosahla vyssi produkci v dalsim obdobi. Výstupy jsou statky (nebo služby), vytvořené ve vyrobnim procesu. 1) Spotřební statky a služby. 2) Kapitálové statky. Jsou pouzity k další vyrobe- stroje budovy. Z omezeného množství vstupů (výrobních faktorů, zdrojů) můžeme vyrobit ruzne kvantitativni kombinace výstupů (statků, služeb). Kombinace dvou vystupu muzeme znázornit pomoci krivky produkčních moznosti. Cim vice vystupu spotřebujeme tim mensi tempo rustu dosahneme v dalsim obdobi.
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ POJMY
Předmětem statistického zkoumání jsou hromadné jevy, kterými rozumíme existenci určitých vlastností a velkého počtu prvků (statistických jednotek).
Statistické jednotky mohoUmbýlaOSoby (např. učitelé určité školy), jjrgaruza.£ft,(např. školy nebo fírmyVudálosti (např. počet dopravních nehod), věci, zvířata aj.
Vlastnosti**statistických-jednoteku.vyjadřují statistické znaky. Jestííže^a^iMističlíou jednotkiuzvoHmeaučitele určité školy, můžeme^je^charakterJSMvatastatističkými^znaky (mzda,< stáříykvalifikace, pohlaví aj.).
Statistické znaky dělím6«ria»iíyantitativní a kvalitativní. Kvantitativní znaky vyjadřují úroveň hodnoty.statistického znaku ustatistickéjednotky číselně. Kvantitativní znak může •býtsbuď spojitý, jestHée»hodnot5BznakuíaffiStatistických jednotele^ohoTCi^abýVátSljakékoliv hodnory^určitého intervalu (např. hmotnost nebo výška jedinců), nebo nespojitý
(diskrétní),'jestliže hodnoty znaku u statistických jednotek„jsou,;.yyjádřenyKceločíseln4 (např. počet učitelů ve zkoumaných školách, věk učitele aj.).
"TĚ2!PziroumanýranafciiKstatístidcjfflcfa.'?)ednoteteirčen"šlovilímrvyjádřeríírriT"jde/ o znak kvalitativní. K vyjádření kvalitativních znaků používáme nominální nebo ordinální stupnici. Nominální stupnice je tvořenawdvěnia, neboj^fee^^ejTOtě se vylučujícími kategdffSftii. Jedná-li se oisivě~ kategorie (muž - žena), nazýváise'stupnice alternativní (dichotomická)/^řtóť^MpTia1rTma^tu^ Např. «j$>dinný: stav žen lze
vyjádžiliSOTBŠJkategoTiSTii (svobodná, vdaná, rozvedená, vdova).
Ordinální stupnice íKjgadřujsckvalitaťivriíSHiil^íE-které lze "Tž3řiějakéhOT. hlediska uspořádat. Např. spokojenosMobyvateIstvaaíS:politickoíríšituacTOze= např. vyjádřit pěti ltateg«£í6n]Ú4«a?.dmps^k6jBfi^^ velmi nespokojen.
KvaliíilfflMsstudetóů^j^yjádřitslQyíiě nebo;číselně: výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), dostatečně (4) a nedostatečně (5). Čísla však vyjadřují pořadí kategorií, nikoliv vzdálenost mezi kategoriemi.
Přehled o statistických znacích je zřejmý z následujícího schématu:
spojité
Statistické znaky
kvantitativní -
kvalitativní
"— nespojité alternativní
MnožinUttVÍecb*statistiDlřýiSfi^ě"dnotek, u nictr>zkoumárnéTstatistické znaky, nazýváme statistickým souborem. Je-li^předmětem zkoumání jeden znak, získáme jednorozměrný statisticky soubor. zjiáťujemesli^tl^kážaé^štStistické jednotky dvariebo^více znaků, dvourozměrný, resp. vícerozměrný statistický soubor.
-Aílastnosti^kterágsouípBaUládem pftf5SaTlzlnTlStátisticí<yíh jednotek do souboru, jsou všem statistickým jednotkám společné a nazýváme je znaky konstantní. Znakypvttichž se statistiekójednotkjwv^oubólffiiíavíájem liší, nazýváme znaky variabilní.
O tom, zda bude statistická jednotka zařazena do statistického souboru, rozhoduje její vymezení z hlediska věcného, prostorového a časového. NejobtfžriejSf je vymezení věcné, ďélJoT^B^Mkladfepřesn^e&iCSgňělžW^^édribzlilclríe rozhodovaKSizařazení jednotky dQ»statistickéhosOTubí>OT,£^^adě^r^á^ jednotky
do«statistii^élTO^oubOř£f©í3íi^drob"nýř¥^iv?tTěltím, kterým je definice doplněna, resp. subjektivním rozhodnutím statistika, nebo výzkumníka.
Při prostorovém vymezení statistického ¥o"uWSJ*jé^^žl^né^uféit území, na které se zkoumánfe-bude• vztahovat. Problém:jmůže nastatiíefady, - jestliže,; se«yezkoumaném 'období velikost^ministiatiyjMrjsdaotky (např. okres), která'próstorwWyWgži^souborrzměnila.
Z hlediska časového rozJišujemefl^tistictóMak^^kafi^ (intervalové).
U^k&mjyiýí^^l^sJ^^ okamžik (např. počet
studentů k 31.12.2001), u úsékoM$shí^^ůf1[Q^iiodn& doba (např. hrubý domácí produkt za rok 1998).
Obecně platí, že pro označování statistik výběrového souboru používáme písmena latinské abecedy a pro parametry základního souboru písmena řecké abecedy.
Zobecnění poznatků u výběrového souboru na základní soubor nazýváme induktivním způsobem usuzování (indukcí) '. Induktivní statistika se zabývá metodami," které-nrritíSňují poznatky získané ze statistických-prvků výběrovéhiLJžPJUlblfflOpbecff^^ i závěrysvyjádřenímstiipnějejicrrgpblehlivosti.
Charakteristiky zákJadníKB^ISStiboru (parametry) získáme na základě^pTikTísTI^rtebo na základě statistickéhošetření. V pokusu plánovitě měníme úroveírzkcraman^ch^átitorů a posuzujeme jak tyto změny ovlivm uróvérTžIčoumaňéhó znaku.
Statistické šetření může být:
a) úplné - je prováděno u všech-prvfců základního souboru. Obvykle je prováděno formou soupisů (např. soupis všech žáků určité školy, soupis pacientů v nemocnici). Pro soupisy obyvatelstva se vžil termín „sčítání lidu" (census). Je , to proces .sběru, vyhodnocování a publikováni komplexních demografických, - ekonortfickych a sociálních údájír^žjistených v^éaerf^určitý okamžik v určitém regiónu (obvykle na území celého státu). Sčítání lidu se opakuje v pravidelných (zpravidla desetiletých) intervalech. V České republice bylo sčítání lidu naposledy uskutečněno v roce 2001.
b) výběrové - při něm- zjišťujeme" h"63nbty statistických znaků pouze " u ""rrěKttSrých (vybraných) statistických "jednotek (prvků) základního souboruT^Pffčěí^prvků ve výběru (rozsah výběrového souboru) označujeme symbolem ,,n VPiTIplnění určitých předpokladů můžeme, záběry z výběrových souborů zobecnit-na*základní
Induktivní způsob myšlení má prvořadý význam pro člověka v reálném světě a umožnil lidem přizpůsobit se měnícím se životním podmínkám (ZVÁROVÁ, 1998). Opakem induktivního myšlení (dedukce), při kterém z obecných zákonitostí činíme závěry pro jednotlivé pozorování.
určitých předpokladů můžeme závěry z výběrových souborů zobecnit na základnj soubor. S tím je spojena určitá nejistota o správnosti těchto závěrů. Metody statistické indukce umožňují pomocí počtu pravděpodobností vyjádřit objektivně míru nejistoty těchto závěrů.
Výběrová šetření jsou nejen JeLwější»a-rychlejši>ale«vněkterých případech .umožňují získatj_KýsledJíy„přje^ějšíť,než.1by.' byly dosaženy »při zkoumání základního souboru. Např. při sociologickém průzkumu může menší počet profesionálních tazatelů, na základě rozhovorů vedených s respondenty reprezentativního výběru, získat kvalifikovanější výsledky, než by získali nekompetentní tazatelé u základního souboru (populace).
Mimo to může být získávání určitých znaků (vlastností) statistických jednotek spojeno sjejich destrukcí (např. zkoumání délky životnosti žárovek). Tak bychom zkoumáním základního souboru získali přesné informace o ničem.
Statistické zkoumání se^bvykle**rozděluje>!do-tří fází (etap): statistickés^jišťování, statistickéo-zpracovártí a statistické, vyhodnocování. Nejvýznamnější institucí statistické služby v České republice je Český statisticky úřad. Do jeho kompetence patří získávání, zpracování a poskytování informací, vypracování metodiky statistického zjišťování, vypracování číselníků, registrů a statistických klasifikací. Tyto činnosti zajišťuje ČSU prostřednictvím sítě pracovišť. Výsledkem jeho činnosti je přibližně 130 publikací rozdělených do 26 tématických řad.
1. Statistické zjišťování. V této fázi zfskáváme*statistické údaje-o-hodnotách. statistických znaků-u-jednotlivýchstatistickýghojednotekftkteré tvoří základní soubor. Tato fáze státistickéhczkoumání byla popsána«vpředchozí části této práce.
2. Statistické zpracování. Výsledkem- statistického • zjišťovánL.je..získání. obrovského množstvúidajů, které jsou obvykle nepřehledne..Tyto údaje je třeba setřídit; provést formální.-numerickou a^logickou kontrolu; odstranit chyby, sestavit údaje
do statistických tabulek, případně zobrazit je pomocí statistických grafů.
Základní statistické metody:
1. Charakteristiky jednorozměrného statistického souboru (střední hodnoty, míry variability aj.)
2. Regresní a korelační analýza
Tyto metody jsou uvedeny např. v práci: KRÁLÍK, O. - HARTMANN, J.: Základy statistiky pro ekonomy. CERM, Brno, 2000
Z dalších statistických metod je nezbytné uvést:
3. Analýza časových řad
4. Analýza rozptylu (variance)
5. Analýza kovariance
6. Srovnání úrovně — indexy
7. Neparametrické testy
8. Faktorová analýza
9. Shluková analýza
10. Hodnocení kvalitativních dat
