Ekonomie úvod

b) Karel Engliš (1880 - 1961) byl patrně nejvýznamnější český ekonom. Byl profesorem na Vysokém učení technickém v Brně a na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Byl prvním rektorem Masarykovy univerzity v Brně a rektorem KU v Praze v únoru 1948. Po únoru 1948 byl propuštěn a nebylo mu umožněno publikovat. V období 1918 - 1938 byl několikrát ministrem financí ČSR a od roku 1934 guvernérem Národní banky. Má velké zásluhy na úspěšné daňové reformě. Vycházel z učení rakouské subjektivně psychologické školy a z neoklasické ekonomie A. Marshalla. Je zakladatelem původní tzv. „teleologické metody". Rozlišoval dva typy hospodářských soustav: individualismus a solidarismus. Byl odpůrcem státních zásahů do ekonomiky.
c) Mezní náklady- (řídčeji marginální náklady, z anglického marginal cost) MC jsou náklady při výrobě dodatečné jednotky výstupu.Mezní náklady lze vyjádřit vztahem:MC = (deltaC) / (deltaX),tedy jako změnu celkových nákladů (C) a výstupů (X). V krátkém období je křivka mezních nákladů rostoucí v důsledku působení zákona klesajících výnosů. Na velikost mezních nákladů nemá vliv úroveň fixních nákladů, protože pokud jde vyrobit dodatečnou jednotku výstupu při nezměněných fixních nákladech (náklady, které jsou pevné - fixní), musejí být dodatečné fixní náklady nulové. Tzn. mezní náklady jsou určeny pouze variabilními náklady.
Průměrné náklady- ekonomická veličina představující průměrnou cenu (vyjádřenou v úrokové míře), kterou musí podnik platit za užití svého kapitálu. Váhami jsou podíly jednotlivých složek ve struktuře kapitálu podniku. Mezi základní složky patři vlastní kapitál (akcie, equity), obligace a jiné dlouhodobé cizí zdroje.

5.
a) Trh je zařízení jehož prostřednictvím kupující a prodávající urč. zboží vystupují do vzájemných.interakcí,.aby určili cenu zboží množství jež se nakoupí a prodá.
 Tržní ekonomika - o otázkách: co, jak, pro koho rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn. Firmy vyrábějí ty statky, které poskytují největší zisk (co?), výrobními technologiemi, které mají nejmenší náklady (jak?) a spotřeba lidi vychází z jejich rozhodnutí jak své mzdy, úroky, zisky renty a transfery využijí  k zakoupení užitečných statků a služeb.
V tomto systému vše řeší trh a jednotlivci se tomuto systému podřídí nebo zde nejsou schopni existence. Objektivitu fungování tržních principů (tzv. neviditelná ruka trhu) označují všichni příznivci tohoto ekonomického systému jako jeho největší klad. Nevýhody tohoto ekonomického sytému - funguje pouze v podmínkách dokonalé konkurence. Neumí efektivně řešit externality trhu (např. znečištění životního prostředí). Tržní sytém nebere sociální ohledy k těm, kteří z různých důvodů nemohou pracovat (děti, starci, nemocní, nezaměstnaní apod.).
 Z hlediska územního rozlišujeme trh místní,.národní a světový. Trh místní (oblastní, regionální) byl původně představován jarmarkem.V dnešní době může být místní trh představován jedním nebo několika obchody v obcích, které mají omezené dopravní možnosti (železnice, autobusy) s ostatním územím.
Trh národní je trh v.rámci území státního celku. Vznikl splynutím místních trhů. Existence národních trhů je do značné míry podmíněna protekcionistickou politikou státu (cla a kvóty na dovoz zboží).
Světový trh vznikl v důsledku.rozvoje mezinárodního obchodu, mezinárodních integrací a globalizace ekonomiky. Jeho výsledek a analýza je součástí makroekonomie.

6.
c) Nominální úrok- jmenovitě uvedený, nebere v úvahu zdanění ani inflaci.Reálná úroková míra je nominální úroková míra snížená o míru inflace. Je-li kladná, neztrácejí vklady věřitelů v bance svoji kupní sílu, je-li záporná, pak se jejich kupní síla snižuje.
 Kapitálové statky nazýváme fyzický kapitál – jsou to materiální výr. prostředky, vytvořené lidmi určené pro výrobu statků a služeb. Zahrnuje dlouhodobé kapitálové statky (fix. kapitál) zásoby vstupů a hotových výrobků. Je obchod. na trhu statků. Finanční kap. – je peněžní majetek (akcie, obligace, vklady aj.), který tržní subjekty vlastní za účelem získání peněžního výnosu-úroku. Fin. kapitál je obchodován na kap. trzích. 

7.
b) Williams Stanley Jevons (1835 - 82) je některými považován za zakladatele, jinými za předchůdce angl. školy. Byl profesorem logiky a etiky na univerzitě v Manchestru a prof. politické ekonomie na univerzitě v Londýně. Teorii mezního užitku publikoval již v roce 1862. Do analýzy výrobního procesu a teorie kapitálu vnesl dimenzi času. Jevons významně přispěl do teorie indexních Čísel. Nabídková křivka.Nejvýznam.představ. a. š. je -AlfredsMarshall (1842 - 1924). Vystudoval matematiku, ale využíval ji pouze pro doplnění verbálního výkladu. Navázal na angl. klas. školu. Ve své teorii hodnoty zdůrazňoval jak význam výrobních nákladů, tak aspekt užitku pro spotřebitele. Rozpracoval teorii nabídky, poptávky a rovnovážné ceny. Odvodil zákon klesající poptávkové křivky. Podle něj je rovnovážná cena tvořena na základě interakce tržní poptávky a tržní nabídky. Stejně jako nemůžeme říct, které z obou ostří nůžek ustřihne papír, nemůžeme říct zdali cena je určena nabídkou nebo poptávkou (Marshallovy nůžky). Zavedl do ekonom. analýzy časové hledisko. Rozlišoval velmi krátké, krátké, dlouhé a velmi dlouhé období. Zabýval se analýzou jednoho faktoru. Ostatní faktory „zavřel na čas do ohrady". Jeho učebnice –Zásady ekonomie (1890) je vrcholným dílem neoklasické ekonomie. Stala se v první polovině 20. století základní učebnicí ekonomie.Jeho nástupce byl Artur Cecil Pigou (1877 -1959). Jako jeden z prvních ekonomů upozornil na důležitost životního prostředí a na devastaci přírody v důsledku hospodářského růstu. Poukázal na nedostatky liberalismu, který nezaručuje optimální soulad mezi soukromými a veřejnými zájmy. V knize Ekonomie blahobytu (1920) obhajoval přerozdělování bohatství od bohatých k chudým. Zabýval se rovněž problematikou nezaměstnanosti.