Mezinárodní obchod je směna zboží a služeb určitého státu v rámci celého světového hospodářství. Míru zapojení státu nebo jeho ekonomiky do mezinárodního obchodu označujeme jako otevřenost nebo uzavřenost ekonomiky. Česká ekonomika je rozsahem menší, ale její zapojení do světového hospodářství v důsledku vývoje posledních 50. let její velikosti neodpovídá. Závažné změny pro rozvoj mezinárodního obchodu nastaly po druhé světové válce.
Důvody mezinárodního obchodu:
1. odlišnost výrobních podmínek (jednotlivé země jsou odlišně vybaveny přírodními zdroji, leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách, rozdíly v kvalitě a schopnosti ekonomického využití lidských zdrojů)
2. klesající náklady z velkovýroby (v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Daná země se bude specializovat na výrobu statků s nízkými náklady a dosáhne tak při výrobě velkého množství k výrazným úsporám.)
3. rozdíly ve spotřebitelském vkusu (odlišné preference ve spotřebě)
- všechny země pak budou v lepší situaci, než kdyby si vyráběly všechny potřebné statky samy – při mezinárodním obchodu pak platí dvě zásady:
Zásada komparativní výhody
- tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady. Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li jedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější.
Zásada absolutní výhody
- schopnost jedné země vyrábět statky efektivněji než druhá země. Existence absolutní výhody však neznamená, že první země může tento statek úspěšně vyvážet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu). Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.
Důsledky mezinárodního obchodu na ekonomické procesy:
a) export (jestliže se uzavřená ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu, zvýší ceny, výrobci vyrábějí a nabízejí více statků. Zvýšení ceny ovšem vyvolá snížení spotřeby).
b) import (v důsledku dovozu může cena na národním trhu klesnou a potom klesá i výroba a zaměstnanost, současně ovšem roste spotřeba dovážených statků).
Přínosy z mezinárodního obchodu:
1) pozitivní (základním předpokladem je otevřená ekonomika a liberální obchodní politika):
b) pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků
c) zvyšuje se národní důchod
d) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami
e) vytvoření konkurenčního prostředí (antimonopolní důsledky – prostředí vytvářené mezinárodním obchodem a spojené s neustálým porovnáváním vlastní produkce se statky vyráběnými v jiných zemích)
f) urychlení hospodářského rozvoje země (skrze úspory ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií)
2) negativní (v případě že spolu obchodují země se zcela odlišným stupněm hospodářského vývoje a odvětví zaostalejší země nejsou schopni konkurovat vyspělejšímu státu, země se musí přizpůsobit i za předpokladů, že dojde k některému z důsledků):
a) krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti
b) sociální důsledky
Mezinárodnímu obchodu se však staví do cesty mnoho dalších překážek. Většina zemí například používá v mezinárodním obchodě cla a dovozní kvóty a další hygienické, zdravotní a jiné požadavky a technické normy. Ekonomické důsledky cel a ostatních omezení obchodu zvyšují ceny v dovážející zemi a snižují množství spotřebovávaných statků. Z krátkodobého hlediska tedy celní opatření přinášejí prospěch pro domácí výrobce i státu, ale z hlediska dlouhodobého působí neefektivně a spíše mají funkci bariér - cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost.
V letech 1990 až 1998 prošel u nás zahraniční obchod výraznými institucionálními a strukturálními změnami – byl narušen státní monopol zahraničního obchodu a vytvořeny podmínky pro liberalizaci a byl restrukturalizován celní sazebník. Liberalizace zahraničního obchodu umožnila devalvace Kčs v závěru roku 1990 a také levná práce. Byly tak vytvořeny podmínky pro přijatelnou konkurenceschopnost českých výrobců na západních trzích, ale zároveň se zabránilo tomu, aby se na domácích trzích přešlo k dováženému zboží. Podařilo se tak překonat dřívější strukturu zahraničního obchodu dokonce s menším poklesem, než byl celkový pokles ekonomiky. Od roku 1995 postupně narůstal deficit platební bilance a o rok později měl deficit běžného účtu 8% podíl na hrubém domácím produktu. Vznik deficitu byl spojen s rychlým růstem dovozu. Díky úsporným opatřením české vlády se podařilo deficit běžného účtu snížit, ale za cenu obětování hospodářského růstu. Nerovnováhu se však přesto nedokázalo překonat a v roce 1998 dosáhl deficit obchodní bilance 80 mld.Kč. Dosáhlo se tedy podobné skladby vývozů i dovozů, jakou mají země EU, ale konkurenceschopnost některých oborů je nižší.
V stupem do Evropské unie se nám otevřely další možnosti obchodování s novými zeměmi a také příliv nových pracovních sil, ale zároveň hrozí zvýšení inflace (máme nižší cenovou hladinu oproti zemím EU), podnikatelé se bojí větší konkurence, protože nás přestali chránit cla a kvóty na dovoz, přesto však podle hodnocení ekonomů vstup přináší více kladného (jen musíme hledat kde!)
Důvody mezinárodního obchodu:
1. odlišnost výrobních podmínek (jednotlivé země jsou odlišně vybaveny přírodními zdroji, leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách, rozdíly v kvalitě a schopnosti ekonomického využití lidských zdrojů)
2. klesající náklady z velkovýroby (v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Daná země se bude specializovat na výrobu statků s nízkými náklady a dosáhne tak při výrobě velkého množství k výrazným úsporám.)
3. rozdíly ve spotřebitelském vkusu (odlišné preference ve spotřebě)
- všechny země pak budou v lepší situaci, než kdyby si vyráběly všechny potřebné statky samy – při mezinárodním obchodu pak platí dvě zásady:
Zásada komparativní výhody
- tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady. Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li jedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější.
Zásada absolutní výhody
- schopnost jedné země vyrábět statky efektivněji než druhá země. Existence absolutní výhody však neznamená, že první země může tento statek úspěšně vyvážet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu). Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.
Důsledky mezinárodního obchodu na ekonomické procesy:
a) export (jestliže se uzavřená ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu, zvýší ceny, výrobci vyrábějí a nabízejí více statků. Zvýšení ceny ovšem vyvolá snížení spotřeby).
b) import (v důsledku dovozu může cena na národním trhu klesnou a potom klesá i výroba a zaměstnanost, současně ovšem roste spotřeba dovážených statků).
Přínosy z mezinárodního obchodu:
1) pozitivní (základním předpokladem je otevřená ekonomika a liberální obchodní politika):
b) pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků
c) zvyšuje se národní důchod
d) obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami
e) vytvoření konkurenčního prostředí (antimonopolní důsledky – prostředí vytvářené mezinárodním obchodem a spojené s neustálým porovnáváním vlastní produkce se statky vyráběnými v jiných zemích)
f) urychlení hospodářského rozvoje země (skrze úspory ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií)
2) negativní (v případě že spolu obchodují země se zcela odlišným stupněm hospodářského vývoje a odvětví zaostalejší země nejsou schopni konkurovat vyspělejšímu státu, země se musí přizpůsobit i za předpokladů, že dojde k některému z důsledků):
a) krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti
b) sociální důsledky
Mezinárodnímu obchodu se však staví do cesty mnoho dalších překážek. Většina zemí například používá v mezinárodním obchodě cla a dovozní kvóty a další hygienické, zdravotní a jiné požadavky a technické normy. Ekonomické důsledky cel a ostatních omezení obchodu zvyšují ceny v dovážející zemi a snižují množství spotřebovávaných statků. Z krátkodobého hlediska tedy celní opatření přinášejí prospěch pro domácí výrobce i státu, ale z hlediska dlouhodobého působí neefektivně a spíše mají funkci bariér - cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost.
V letech 1990 až 1998 prošel u nás zahraniční obchod výraznými institucionálními a strukturálními změnami – byl narušen státní monopol zahraničního obchodu a vytvořeny podmínky pro liberalizaci a byl restrukturalizován celní sazebník. Liberalizace zahraničního obchodu umožnila devalvace Kčs v závěru roku 1990 a také levná práce. Byly tak vytvořeny podmínky pro přijatelnou konkurenceschopnost českých výrobců na západních trzích, ale zároveň se zabránilo tomu, aby se na domácích trzích přešlo k dováženému zboží. Podařilo se tak překonat dřívější strukturu zahraničního obchodu dokonce s menším poklesem, než byl celkový pokles ekonomiky. Od roku 1995 postupně narůstal deficit platební bilance a o rok později měl deficit běžného účtu 8% podíl na hrubém domácím produktu. Vznik deficitu byl spojen s rychlým růstem dovozu. Díky úsporným opatřením české vlády se podařilo deficit běžného účtu snížit, ale za cenu obětování hospodářského růstu. Nerovnováhu se však přesto nedokázalo překonat a v roce 1998 dosáhl deficit obchodní bilance 80 mld.Kč. Dosáhlo se tedy podobné skladby vývozů i dovozů, jakou mají země EU, ale konkurenceschopnost některých oborů je nižší.
V stupem do Evropské unie se nám otevřely další možnosti obchodování s novými zeměmi a také příliv nových pracovních sil, ale zároveň hrozí zvýšení inflace (máme nižší cenovou hladinu oproti zemím EU), podnikatelé se bojí větší konkurence, protože nás přestali chránit cla a kvóty na dovoz, přesto však podle hodnocení ekonomů vstup přináší více kladného (jen musíme hledat kde!)
Žádné komentáře:
Okomentovat