V Konstantinopoli byly egyptské kláštery (alexandrijské); v jednom z nich žil Eutyches, který tvrdil, že v Kristu je jen jedna přirozenost (→ monofyzitismus – vyznávání jedné přirozenosti Krista), že Boží přirozenost v Kristu pohltila tu lidskou. Kopnstantinopolský patriarcha ale svolala synodu a Eutycha odsoudil. Eutyches se ale nedal, měl oporu u císaře, u egyptských mnichů a východních biskupů; jeho přítel Flavián napsal list papeži Lvu Velikému; ten odpověděl Flaviánovi, že Eutyches přestal jednat rozumně a moudře. Lev Veliký vychází z Tertuliánovy teologie a také z Augustina.
Lev Veliký říká, že jedinému subjektu jsou přisuzovány lidské a božské charakteristiky → JEDNA OSOBA VE DVOU PŘIROZENOSTECH (jednota v diferenci – lidství a božství se nesměšují, jsou odděleny a stýkají se v osobě Ježíšova JÁ).
Ježíši nic nechybělo ani z lidství ani z božství, nechybí mu ani lidská ani božská osoba → je celý člověk a celý Bůh. Ježíš má Boží poznání a Boží vůli, jako člověk má lidské poznání a lidské rozhodování (vůli).
Eutyches svolal své přátele a svolal v r. 449 „koncil“ (synodu) do Efezu. Tam byl Eutyches rehabilitován, byla prohlášena jedna přirozenost Ježíšova, všichni, kteří byli proti tomu byli pronásledováni. Lev Veliký chtěl svolat koncil, ale nešlo to, až tehdy, když přítel Eutycha císař padl v bitvě. Pak teprve bylo možno svolat koncil; měl být v Niceji, ale aby se koncilní otcové přiblížili císaři, který byl na bojišti, tak se koncil přesunul do Chalcedonu (r. 451). To byl největší koncil starověku. Církevní otcové sesadili Eutycha, rehabilitovali synodou z r. 449 neprávem odsouzené biskupy. Na tomto koncilu bylo vydáno prohlášení, že Ježíš je soupodstatný s Otcem podle božství – stejné podstaty božské (božství je jedno) a soupodstatný s lidmi podle lidství – má vlastní lidskou přirozenost (lidství – lidská přirozenost není jen jedna – je spousta lidí ve světě – nejsou všichni lidé stejní); takže Ježíš byl jako jeden z lidí, originální lidská osobnost. → JEŽÍŠ JE 1 OSOBA VE 2 PŘIROZENOSTECH.
Výsledky Chalcedonského koncilu
Došlo ke spojení Říma a Konstantinopole, ale Alexandrie Chalcedonský koncil nepřijala → zůstali monofyzity (jednání o vrácení těchto církví do katolické církve už probíhají 1550 let; ale v podstatě ty problémy nejsou v současné době kristologické, ale ideologické)
Tento rozkol v byzantské říši způsobil velké problémy. Císařové se snažili toto urovnat; první pokus byl od císaře Zenona (vydal dokument, kde chtěl opět návrat monofyzitů, ale nepovedlo se); císař Justinián Veliký (vydal zákony světské i církevní, také se snažil o urovnání vztahu s monofyzity).
Žádné komentáře:
Okomentovat