jako náročná, zátěžová se jeví situace:
- nečitelná (nepřehledná, nejasná, nestrukturovaná), chybí náhled situace
- aktuálně neřešitelná (chybí strategie, postup, řešení)
- nezvládnutelná (chybí prostředky k realizaci řešení)
- ohrožující (realizace je znemožněna důsledky řešení)
při popisu a analýze náročných životních situací je třeba odlišovat:
- situaci (jako objektivní okolnosti)
- prožitek této situace (jako subjektivní stav a obraz reálných souvislostí)
- reakci na situaci
náročné situace:
- problémové
- stresující
- frustrující
- deprivující
problémová situace:
0. prožitek nesouladu, rozporu, „nejasnosti“
1. rozpoznání prvků situace – vhled do situace (diagnóza situace)
2. přeformulování problému na úkol (prognózování, hledání možností postupu)
3. volba mezi alternativami, konstrukce strategie řešení
4. realizace řešení
5. zpětná vazba
6. doladění, dopracování (přepracování) strategie a taktiky
deprivující situace:
Matějček: „Je to psychický stav, který vzniká, nemá- li subjekt možnost uspokojovat své základní psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu.“
o d.s. sociální
o d.s. citová
o d.s. senzorická
o d.s. biologická
frustrující situace:
stresující situace:
a) prožitek stresu upozorňuje na nebezpečí (ohrožení organismu)
b) vyvolává stav pohotovosti organismu i psychiky – tzv. „poplachovou reakci“
c) udržuje stav pohotovosti, dokud nepomine ohrožení
děje na úrovni organismu (fyziologická úroveň): organismus reaguje na zátěž ve dvou etapách: a) poplachová reakce
b) všeobecný adaptační syndrom
poplachová reakce
adrenalin aktivace sympatiku noradrenalin
vyplavení cukru, tuků a škrobů ze zásob do krve
projevy:
- zúžení cév v kůži
- zrychlení tepu srdce
- zrychlení dechu
- zvýšení napětí kosterního svalstva a jeho zvýšené zásobení krví
- snížení napětí hladkého svalstva trávicího traktu
2. fáze – všeobecný adaptační syndrom
- cílem je zklidnění organismu- příprava na přečkání nepříznivé situace.
Aktivace parasympatiku
Aktivizace funkcí útlumové fáze (například trávení)
Adenokortikotropní hormon
Stimulace kúry nadledvinek
Kortison kortison
Mobilizace energie
- narušením pozornosti
- negativní anticipací
- zvýšením kontroly činností (nadměrná sebekontrola)
- narušením rozhodování
- snížením sebedůvěry (až po krizi vztahu k sobě)
- emocionální labilitou
- narušení plynulosti prováděné činnosti
hyperstres – požadavky situace přesahují hranice adaptability
hypostres – tlak okolností (povaha situace) nedosáhl hranice nezvládnutelnosti
distres – stresory působí jednoznačně negativně
eustres – stresory působí stimulačně, aktivační vliv situace je výraznější
Fyziologické příznaky nadměrné zátěže:
- bušení srdce (palpitace) – vnímání zrychlené, nepravidelné a silnější činnosti srdce
- bolest a sevření za hrudní kostí
- nechutenství a plynatost v břišní (abdominální) oblasti
- křečovité, svírající bolesti v dolní části břicha a průjem
- časté močení a nucení
- sexuální impotence a nebo nedostatek sexuální touhy
- změny menstruačního cyklu
- bodavé, řezavé a palčivé pocity na rukou a nohou
- svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi v těchto částech těla
- úporné bolesti hlavy, často začínající v krční oblasti a rozšiřující se vpřed směrem od temene k čelu
- migréna – záchvatová bolest jedné poloviny hlavy
- exantém – vyrážka v obličeji
- nepříjemné pocity v krku (jako bychom měli v krku knedlík)
- dvojité vidění a obtížné soustředění očí na jeden bod (tzv. fokusace)
projevy nadměrné zátěže v oblasti emocionální – citové:
- prudké a výrazně rychlé změny nálady
- nadměrné trápení se věcmi, které reálně nejsou tak důležité
- neschopnost projevit emocionální náklonnost, sympatizování s druhými lidmi
- nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický vzhled
- nadměrné snění a stažení se ze sociálního styku, omezení kontaktu s druhými lidmi
- nadměrné pocity únavy obtíže při soustředění pozornosti
- zvýšená podrážděnost, popudlivost a úzkostnost
behaviorální příznaky nadměrné zátěže:
- nerozhodnost a do značné míry i nerozumné nářky
- zvýšená absence , nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci,…
- sklon ke zvýšené osobní nehodovosti
- zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům,…
- zvýšené množství vykouřených cigaret za den
- zvýšená konzumace alkoholu
- větší závislost na drogách,…
- ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání se
- změněný denní životní rytmus
- snížené množství vykonané práce,…
u dětí ve školním prostředí se nejčastěji objevují následující reakce na nepřiměřenou zátěž takto:
- nápadně zvýšená frekvence chyb v obvykle bez problémů realizovaných činnostech
- obtíže při přijímání a interpretaci nových dat
- obtíže při pedagogické komunikaci
- roztržitost, těkavost, „zapomnětlivost“
- podrážděnost a apatie
- útěk do denního snění
- bezradnost při řešení složitějších činností vyžadujících koncepci, plán, strategii
- emotivně laděný odpor
Burnout – syndrom „vyhoření“
- emoční vyprahlost
- dehumanizace
- snížená pracovní výkonnost
- ztráta smyslu činnosti
