Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Sebepoznání a zdroje poznání sebe sama

5. Sebepoznání a zdroje poznání sebe sama

Cíl: Sebepoznání.
Klíčová slova: sebeprojekce, selfmanagement,

     Štěpaník (2003) uvádí následující rovnici: Umění jednat s lidmi = umění vyznat se sám v sobě + umění vyznat se v druhých lidech + umění odhadnout situaci
     Tato jednoduchá rovnice začíná poznáním sebe sama.
     Dobrá úroveň poznání sama sebe je předpokladem přiměřené sebeprojekce (vytyčení životních cílů) a základem sebevýchovy – selfmanagementu. Dobrý odhad sebe sama je předstupněm k správnému odhadu druhých lidí a takový odhad druhých je podmínkou úspěchu v jednání s nimi. Dobrá znalost sebe sama snižuje chyby a omyly v praktickém jednání a je nutným předpokladem k jejich neopakování. Ch. Harvey (Štěpaník, 2003) píše: „Máme-li motivovat ostatní, musíme nejdříve rozumět sami sobě. Lidé jsou tak trochu obchodní podniky. Nenajdeme-li problém, nemůžeme ho odstranit. Jestliže nevíme, v čem je naše silná stránka, nemůžeme ji uplatnit.“
     Informace o našem „já“ můžeme získat z těchto zdrojů (Štěpaník, 2003)
1.    Z vyprávění druhých o nás v naší nepřítomnosti.
2.    Z toho, jak nás vidí a hodnotí ti, co nás nemají moc rádi.
3.    Z vlastností, které kritizujeme u našich rodičů.  (Nejsme někdy jejich obrazem?)
4.    Z toho, co nesnášíme na svých vlastních dětech a co jim vytýkáme. (Nejsou to snad naše vlastnosti?)
5.    Z čeho máme největší strach, co v nás vzbuzuje obavy.
6.    Z toho, co nesnášíme, s čím se nedokážeme vyrovnat.
7.    Jak se projevujeme ve stresových, náročných, vypjatých situacích.
8.    Ze situací, kdy jsme svou reakcí či jednáním sami sebe překvapili.
9.    Z vlastností, rysů, návyků, které si přejeme změnit a stále se nám to nedaří.
Pro poznání sama sebe existují v zásadě tři zdroje:
a)    Jak se vidím já sám – pohled na sebe sama je přirozeně subjektivní, východiskem je introspekce (sebepozorování) a sebereflexe, vždy je snaha výsledky sebepozorování co nejvíce objektivizovat, k tomu slouží např. písemná forma záznamů, analýza úspěchů a chyb, vlastních předností a nedostatků, tzv. autoportrét..
b)    Jak mne vidí druzí lidé – také tento zdroj sebepoznání je subjektivní, názor jiných na naše já je třeba také objektivizovat konfrontací hodnocení více osob a porovnáním s naším vlastním sebehodnocením. Zvlášť velkou pozornost je třeba věnovat zjištěným rozdílům.     
c)    Jak mne vidí odborníci, psychologové, psychologické testy  – konzultací s odborníky (např. s psychologem) spolu s použitím příslušných metod je možné získat další, objektivní informace o sobě samém, svých potenciálních možnostech  a skrytých zdrojích.
d)    Jaké jsou mé výkony  a výsledky v porovnání s jinými?
     Akceptace a porovnání informací ze všech možných zdrojů nám dává možnost, že získáme o sobě samém v rámci možností co nejúplnější obraz.