Malá sociální skupina je tvořena lidmi, kteří
- jsou navzájem v přímé nezprostředkované interakci a komunikaci
- mají blízké nebo shodné cíle či hodnoty, nebo odvozují (očekávají) od skupiny naplnění svých individuálních cílů
- jsou vřazeni do relativně stabilního systému pozic a rolí (skupinové struktury)
- spoluvytvářejí a respektují normy skupinového života (tj. pravidla regulující meziosobní vztahy a průběh společných činností).
Význam sociálních skupin:
- zprostředkovávají působení makrosociálního prostředí
- podílejí se na dotváření sociálních rysů osobnosti (plní socializační funkci, protože jsou modelem vztahů makrosociálního prostředí)
- ovlivňují individuální výkonnost
- uspokojují sociální potřeby:
být s lidmi (sounáležitosti)
být akceptován
dotvářet vlastní individualitu a identitu
získat uznání
seberealizovat se
Ve skupinách se cítíme dobře pouze za předpokladu že:
- není zraňován náš sebecit
- nejsme omezováni v naplňování našich podstatných individuálních zájmů a potřeb
- nám usnadňují seberealizaci
Atributy skupiny:
- struktura vztahů, pozic, rolí
- normy (a skupinové cíle a hodnoty)
- klima a atmosféra
vlastnosti skupin (například): velikost, autonomie, flexibilita, homogenita, intimita, polarita, propustnost atp.
Rizika skupinového života:
- skupinový tlak, konformismus, „skupinové myšlení“ (Janisův efekt)
- skupinová inhibice: „skupinová lenost“ (Ringelmannův efekt)
- deindividuace
Klasifikace skupin:
- malá skupina x velké skupiny
- primární x sekundární
- formální x neformální
- členské x vztažné
