Pojmové mapování
Cílem, proč nějakým způsobem strukturovat a znázorňovat učivo, je zlepšit žákovo učení. Pojmové mapování je dnes jakýmsi souhrnným pojmem pro různé způsoby strukturování učiva. Odborníci se tedy snažili zaznamenat klíčové prvky učiva (v učebnici nebo z výkladu tak), aby došlo k co nejlepšímu pochopení učiva a k uvědomění si vztahů a souvislostí mezi pojmy, což často v lineární prezentaci učiva (v textu učebnice, souvislém výkladu učitele) žákům uniká.
V textu učebnice nebo ve výkladu můžeme většinou najít tzv. textové signály, které poukazují na to, co je důležité (graficky – podtržení, tučné písmo atd., intonačně). Jiným prostředkem jsou tzv. organizátory postupu (obvykle úvodní části tématického celku, v němž jsou buď shrnuty dosavadní poznatky žáka o daném učivu nebo jsou tam uvedeny nové poznatky, které budou v průběhu textu důležité).
Pro pochopení učiva je třeba, aby si žák vytvořil celou pojmově-vztahovou síť. Musí zkonstruovat strukturu poznatků. Učitelé i autoři učebnic předpokládají, že tohle žák či student umí. Ale většinou tomu tak není.
V některých učebnicích můžeme vidět určité přehledy učiva nejčastěji v tabulkách, nebo potom v blokových schématech či vývojových diagramech, v nichž jsou naznačeny některé vztahy mezi pojmy. Problém je v tom, že jsou tyhle tabulky a schémata předkládány žákovy již hotové. Totéž se děje, když učitel sestavuje pro žáky zápis do sešitu.
Strukturování učiva se odborníci začali zabývat asi na konci 60. let 20. století. Jde o grafické uspořádání učiva – co nejlépe a nejpřehledněji uspořádat klíčové pojmy a vztahy, a celé učivo vizualizovat. Různé starší i novější přístupy ke strukturování učiva jsou si svou podstatou podobné. Liší se často jen ve způsobu grafického zpracování. Cíl strukturování zůstává stejný: definovat klíčové pojmy, znázornit vztahy a hierarchii mezi pojmy. -> nelineární reprezentace učiva
Starší přístupy ke strukturování učiva
Struktura hlavní pojmů tématu
E.O.Richter
Žák obdrží učební text a k tomu list papíru, na němž byla znázorněna struktura klíčových pojmů daného tématického celku včetně vztahů mezi nimi, hierarchie atd. Šlo však o schéma prázdné a nevyplněné. Příslušná místa na schématu byla označena malými číslicemi. Jednotlivé pojmy byly v textu vyznačeny a taktéž označeny číslicí. Jakmile žák narazil na zvýrazněný a očíslovaný pojem, vepíše ho k příslušnému číslu ve schématu. Po skončení této práce bude mít vlastní schéma hlavních pojmů učebního textu spolu s vyznačenými vztahy, hierarchií apod. Kulič však řekl, že by žáci nemuseli být až tak „voděni za ručičku“ a začal dávat svým žákům prázdná schémata bez čísel a také v textu nebyly hlavní pojmy nijak označeni. Žák musel sám rozhodnout, co do kterého místa vepíše.
Podobně fungují další koncepty: grafy logické struktury učiva; opěrný konspekt, schématický konspek neboli hand-out (používán na VŠ v anglosaských zemích) - částečně vyplněná tabulka, doplňována žákem při výkladu.
Novější přístupy ke strukturování učiva
Opírají se o teorii sémantické paměti, teorii učebních strategií, teorii umělé inteligence, teorii zpracování informací člověkem. Vznikají tedy různé způsoby strukturování učiva v podobě grafů a
Vytváření sítí (networking)
USA – Texaská univerzita – D.F.Dansereau, Ch.D.Holley – 1984
Zejména učení z textu. Způsob znázorňování, který by nebyl ani triviální ani příliš složitý, aby byl použitelný pro běžné typy učiva.
Pro středoškoláky a vysokoškoláky. Pozoruhodné je úspěšné využití této strategie u neslyšících studentů, kteří studovali na neuniverzitní VŠ.¨
Strukturování klíčových pojmů
= koncept structuring (ConStrukt), USA – Arizonská univerzita – J.L.Vaugham (1984)
Čtení textu s porozuměním.
Třikrát pročíst příslušnou pasáž textu (1. zběžně, 2. důkladně, analyticky, 3.rychlé procházení textem, hledání detailů).
Vzniká kostra učiva.
Na obrázku vidíme 3 schémata. Zprava: schéma po prvním čtení, sch. po druhém čtení, sch. po třetím čtení
Vytváření schémat
Nizozemí – Amsterdamská univerzita – B. Camstra, J. van Bruggen, M.J.Mirande (1984)
Podobné jako vytváření sítí, pro učení se z textu. K vyjádření vztahů se používají různé typy úseček, které vyjadřují konkrétní typ z deseti možných vztahů (dynamický vztah, negace dynamického vztahu, statický vztah, negace statického vztahu, podobnost…).
Vyzkoušeno u vysokoškoláků.
Žák má vybírat pojmy, které jsou pro něj „nové“. Tvoří schéma na zvláštní papír. Každý pojem se ve schématu může objevit jen jednou. Schéma jde zleva-doprava, shora dolů a od středu ven. Nácvik metody trvá asi 22 hodin.
Vytváření map
USA – Illinoiská univerzita – T.H. Anderson, B. B. Armbruster (1984).
Vyšší ročníky 2. stupně ZŠ, středoškoláci.
Učení se z textu. Předpoklad, že každý text se skládá z hierarchicky uspořádaných propozic. Každý nalezený vztah mezi jednotlivými propozicemi lze zaznamenat určitým symbolem. Složitý text lze rozložit do řady propozic („textových jednotek“), lze mezi nimi zachytit graficky vztahy tak, že se struktura textu stane srozumitelnější, přehlednější, názornější a lépe zapamatovatelnou. Složité vztahy se vyjadřují Vennovými diagramy, vývojovými diagramy…
Žák v textu hledá hlavní pojem. Pojmy vybírá dále podle obecnosti, obecnější pojem je mapě zařazen výše. Nejobecnější pojem je vyčleněn zcela nahoře, oddělen dvojitou čarou. Na zvláštní list papíru píše pomocné údaje do 5 sloupců: pořadové číslo tvrzení uvedeného v textu (pořadové číslo propozice), úroveň obecnosti každého pojmu (stanovuje se až na konci), pojem A, uváděný typ vztahu, pojem B.
Poté vytváří mapu.
Nácvik postupu nebyl v literatuře nalezen. Tvorba mapy má však úskalí: podoba mapy je velmi závislá na subjektivním výběru pojmů a vztahů, a tak mohou existovat různé mapy pro tentýž text.V textu se hledají pouze pojmy a vztahy mezi nim, nejedná se o analýzu celého textu.
Pojmové mapování – výhody a nevýhody
Výhody Nevýhody
Vizualizace – rozlišení hierarchie a vztahů – usnadňuje pochopení, zapamatování si, vybavování si a rekonstruování učiva, když přibývají nové poznatky.
Vytvářejí adekvátní „mentální modely“ světa.
Užitečný nástroj pro budoucnost – jak si poradit s náročným tématem.
Vedou k udržení pozornosti při čtení textu, výkladu učitele.
Podporují čtení s porozuměním.
Jednoduché dohledání a doplnění poznatků.
Nejvíce vyhovují žákům motivovaným pro učení, kteří preferují vizuální učení, ale po projití výcviku výrazně pomáhají žákům podprůměrným nebo průměrným.
Lze v modifikované podobě použít i u menších dětí – pomocí obrázků. Efektivní využití pojmových map, v nichž je obrázek a slovo, při vzdělávání bilingválních dětí (romští žáci, žáci se sluchovým postižením, žáci z rodin přistěhovalců…).
Žáci získají základní přehled a pochopení učiva, víc, co je důležité, mají základní poznatkovou „kostru“.
Dobré je na vytváření pojmových map pracovat v malých skupinkách (2 – 3 lidé).
Pro učitele: při výkladu složitějších partií učiva, ale nemělo by jít o stálé grafické demonstrování učiva. Užitečné je připravit před výkladem žákům částečně vyplněné schéma a před výkladem je rozdat. Nejsou univerzálně použitelné pro všechny učiva, pro všechny žáky.
Není vhodné pro jednoduché, krátké a většině žáků srozumitelné učivo.
Časově náročné – nácvik (nutný důkladný tak, aby byli žáci schopni techniku poté sami používat), kontrola vytvořených pojmových map po skončení výkladu…
Kdy s nácvikem začít, v kterých předmětech, jak zajistit, že všichni žáci budou schopni techniku aplikovat na jiné typy učiva a předměty?
Pojmové mapování není vhodné pro velmi mladé žáky, žáky, kteří mají velké mezery v předchozích znalostech, pro žáky preferující jiné přístupy k učení, než vizuální (např. auditivní), pro některé vynikající žáky (učivo zvládají i tak a nechtějí nové učební strategie).
