Osobnost dítěte s problémovým a poruchovým chováním
Základní rozdíly mezi skupinou žáků s problémy v chování a skupinou žáků s poruchami chování jsou ve třech základních aspektech: (Vojtová)
1. V záměru jedince při uplatňování způsobu chování: Žák s problémy v chování nenarušuje normy úmyslně, ale jeho chování je výsledkem konfliktu mezi vnějšími požadavky a jeho vnitřními potřebami. Své chování by chtěl změnit. Naproti tomu žák s poruchou chování normy záměrně ignoruje a jejich porušování je strategií v jeho chování.
2. V časové dimenzi chování: Problémy v chování mají spíše krátkodobý nebo periodický charakter. Mohou mít vývojové souvislosti a bývají důsledkem nezvládnutých konfliktů se sociálním okolím. Žák s poruchami chování porušuje normy dlouhodobě a vývojová specifika morálního vývoje způsoby jeho nežádoucího chování prohlubují.
3. V nápravě, kompenzaci, reedukaci: U žáka s problémy v chování vedou k nápravě cílená pedagogická opatření v rámci systému a prostředí školy, v systému a prostředí třídy, v plánování výuky, ve využívání rozličných pedagogických metod přímo ve výuce. Speciálně pedagogickými metodami pomáhá pedagog kompenzovat (překonávat nedostatek) nežádoucího chování žáka způsoby jinými, které by mu současně poskytovaly přiměřené naplňování jeho potřeb. Žák s poruchami chování musí podstoupit speciální péči. V jejím průběhu speciální pedagogové a psychologové cílenými speciálně pedagogickými a psychologickými metodami ovlivňují chování žáka tak, aby jej směřovali k převádění (sublimaci) způsobů a cílů chování společensky nepřijatelného chování, které je přijatelné. (Vojtová,2005,s.129-130)
Vnější podmínky působící na vznik problémového chování dětí
Ekonomické a sociální aspekty - rodina
V současné době sice dochází k postupnému zvyšování ekonomické a sociální úrovně, ale současně také k problémům s nezaměstnaností, krizí rodiny, krizí hodnot. Toto vše může narušit rovnováhu vztahů v rodině. Rodiny se potýkají s finanční (materiální) nejistotou nebo nedostatečností, dochází ke zpochybnění potřeby profesních kvalit, objevují se pocity méněcennosti. K negativním vlivům patří i nestabilita rodinných vztahů, zvyšující se rozvodovost, zaniká spousta úplných rodina a velký počet rodin je tak pouze s jedním rodičem. V těchto podmínkách mimo jiné hrozí i to, že si rodiče ze svých dětí vytvářejí náhradní partnery.
Mnoho rodičů také omezuje výchovné působení na své děti, vyhýbají se zákazům a příkazům a tím případným konfliktům. Děti z takového prostředí, kde na ně nejsou kladeny žádné nároky, pak mají tendenci i ve škole nerespektovat stanovená pravidla a odmítají přistoupit na požadavky učitelů.
Další faktor ohrožující problémové chování dětí je rodina nefunkční.
V neposlední řadě dochází ke krizi tradičních hodnot, které zprostředkovává škola, jako je pozitivní přínos práce a úsilí, neboť ve společnosti, mimo školu, se tyto hodnoty zpochybňují, nejsou uznávány.
Žák, který vyrušuje při hodině: příklady chování z praxe
V případě takového žáka se jedná o všechny typy vyrušování:
• Neklidný žák: Žák je neposedný, neklidný, nedokáže se soustředit – „Kryštof pět minut v klidu neposedí!“
• Konfliktní žák – „Sabina mi odmítá ukázat svůj sešit, když ho chci zkontrolovat.“ "Jeden romský žák mě nařkne z rasismu pokaždé, když se vyjádřím k tomu, jak pracuje.“
• Provokující žák – „Neustále se baví a dělá ze sebe šaška, aby pobavil své kamarády.“ „Nechali se schválně ostříhat dohola, dělají ze sebe ‚holé lebky.“
• Agresivní žák: Agresivita a násilné sklony se u žáka projevují většinou jako reakce na poznámku nebo příkaz, které u žáka vyvolají odmítavou reakci – „Řekla jsem mu, aby si přesedl, a on mi na to odpověděl: Na to se ti vyseru, nechce se mi.“ „Požádala jsem ho, aby odešel, a on práskl dveřmi.“ „Dostal záchvat vzteku a kopal do koše a do zdi.“ „Rozzlobila jsem se na něj a on na mě udělal výsměšné gesto.“ „Vzal jsem mu psaníčko z tašky a on mi hrozil, že mě zabije…“
• Žák, který odmítá pracovat: Tato situace může mít mnoho různých podob. Žák může odmítat, je-li vyvolán, jít k tabuli, vypracovat cvičení nebo předložit svou práci ke kontrole, může odmítat spolupracovat, odpovědět na otázku, nosit si pomůcky nebo může být celkově při vyučování pasivní.
„Filip během vyučování nejeví jakýkoli zájem o dění ve třídě, nepíše si žádné poznámky, do práce se nezapojuje a celou hodinu si kreslí. Mnohokrát mi řekl: Nemá cenu, abych pracoval, stejně v hodině ničemu nerozumím.“
Tento úryvek je z knihy Učitel a problémový žák (Marie-Thérè se Auger, Christiane Boucharlat) , nakladatelství Portál. Stažený na internetové adrese: http://www.mojeskola.cz/Sborovna/Informace/ucitel.php
Literatura: Školní výkon kázeňsky problémového žáka; diplomová práce; bc. Viola DAVID,
Problémový žák na prvním stupni základní školy a jeho vliv na klima třídy; Diplomová práce; Vladimíra Říhová
